Pozadí války

Jedná se o klasický náboženský střet mezi dvěma znepřátelenými větvemi islámu – sunnity a šííty – vykazující rovněž rysy regionální zástupné války mezi tradičními rivaly v oblasti Perského zálivu – Rijádem a Teheránem. Přestože intervenční protišíitskou koalici tvoří devět sunnitských zemí včetně Kuvajtu, Kataru, Bahrajnu, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Egypta, Maroka a Súdánu, vedoucí role přísluší Saúdské Arábii, která už začíná být touto válkou značně vyčerpána. Logistickou a výzvědnou podporu koalici poskytují USA, a to včetně dodávek paliva a zbraní. Protivládní povstalce resp. Sálihovy loajalisty zásobuje zbraněmi Írán jako patron všech šíitů, přestože mezi hutíjskou a íránskou formou šíismu jsou jisté věroučné rozdíly.

Humanitární katastrofa

Válka v Jemenu již dosáhla bodu humanitární katastrofy a koalice čelí silné kritice lidsko-právních organizací, avšak bez valného zájmu českých médií, zejména veřejnoprávní televize, která je zřejmě příliš zaměstnána počítáním obětí ruských náletů v Aleppu. Saúdové masivním bombardováním poničili civilní infrastrukturu i řadu nemocnic a jedna z nejchudších zemí světa se tak propadá do ještě hlubší chudoby. Námořní blokáda uvrhla 78 % jemenské populace (20 milionů lidí) do nedostatku vody, jídla, léků a zdravotnické pomoci. Došlo i k případu, kdy koaliční letadla bombardovala ranvej mezinárodního letiště v metropoli San‘á, aby znemožnila přistání humanitární pomoci íránského Červeného půlměsíce. K 10. prosinci 2016 více než dva a půl milionu lidí bylo donuceno opustit své domovy v důsledku bojů. Více než 168 tisíc lidí uprchlo do sousedních zemí. Co do počtu potřebných je podle OSN humanitární krize v Jemenu největší na světě.

2015

V roce 2015 organizace Human Rights Watch upozornila, že Saúdové v Jemenu porušují ženevské konvence a mezinárodní právo. Mezi nejznámější případy patří 31 mrtvých civilistů při bombardování mlékárny v přístavu Hodaida, 59 mrtvých (včetně 14 žen a 35 dětí) při útoku na město Saada a bombardování šesti obytných domů a pěti tržnic. Amnesty International loni upozornila na skutečnost, že koaliční nálety záměrně míří na civilní cíle. Letecký útok z 24. dubna 2015 zasáhl pět hustě obydlených oblastí a způsobil smrt 97 civilistů včetně 33 dětí a 157 lidí utrpělo zranění. Americký demokratický politik Ted Lieu Rijád velmi tvrdě kritizoval na půdě Sněmovny reprezentantů: „Některé z těchto útoků vypadají jako válečné zločiny a já chci odpověď na to, proč USA asistuje provádění válečných zločinů v Jemenu“. Podle zprávy vysokého komisaře OSN z 24. srpna ze 402 zabitých dětí bylo 73 % oběťmi útoků koaličního bombardování. Od začátku operace do konce roku bylo zabito nebo zraněno 8100 civilistů, z čehož většina v důsledku náletů. Už v srpnu prohlásil Mezinárodní Červený kříž, že „Jemen po pěti měsících vypadá jako Sýrie po pěti letech“.

2016

Zpráva OSN z ledna 2016 přisuzuje 60 % civilních obětí tříštivým bombám shazovaným z koaličních letounů. V polovině února bylo uvedeno, že z 25 mil. obyvatel jich 21 potřebuje nějakou formu humanitární pomoci, 7,6 mil. hrozí nedostatek jídla a přes 3,4 mil. dětí nemůže chodit do školy. List Guardian v polovině září informoval o provedení 8600 leteckých útoků od začátku operace v březnu 2015 do konce srpna 2016. Z toho bylo zasaženo 3577 vojenských a 3158 civilních cílů (!). OSN kvantifikovala počet obětí osmnáct měsíců trvající operace na více než deset tisíc. V říjnu došlo k dosud největšímu krveprolití, které nemohla zatajit ani veřejnoprávní média – 155 zabitých a 525 zraněných účastníků pohřbu v důsledku saúdského náletu. Americký ministr zahraničí John Kerry v reakci na to pouze prohlásil, že USA „přehodnotí svou podporu saúdské koalici“.

2017?

Začíná rok 2017 a konec jemenské války je v nedohlednu. Začíná se hovořit o tom, že Jemen se stává „saúdskoarabským Vietnamem“ – tedy dlouhou gerilovou válkou, kterou nelze vyhrát. Přestože arabská koalice disponuje jasnou materiální převahou, nedaří se jí hutíjské rebely porazit ani vytlačit z metropole San’á. Rijád navíc v důsledku vysokých válečných nákladů musel přistoupit k nepopulárním opatřením jako např. zavedení daní a snižování platů státních zaměstnanců. Je možné, že v tomto roce se Saúdové buď pokusí z konfliktu elegantně vycouvat, anebo po debaklu své politiky v Sýrii se díky růstu cen ropy budou moci na Jemen ještě více soustředit. S ohledem na zdokumentované válečné zločiny je s podivem, že na Saúdskou Arábii dosud nebyly uvaleny sankce. I to je ukázkou dvojího metru v mezinárodní politice.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Saudi_Arabian-led_intervention_in_Yemen

Ondřej Kosina
Nezávislý publicista píšící o mezinárodních vztazích a světové politice. Vystudoval historii, politologii a iberoamerikanistiku v doktorském programu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.