Čtrnáct organizací z Česka a Slovenska reprezentujících 1,25 milionu občanů se shodnulo na výzvě orgánům EU včele s Evropskou komisí proti aktuálním snahám o zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek na mokřadech i mimo ně. Na výzvě se signatářské organizace dohodnuli symbolicky v době, kdy si připomínáme 600. výročí vítězné bitvy u Sudoměře 25. 3. 1420, ve které Husité pod vedením Jana Žižky zvítězili nad vojskem křižáků a žoldáků, mj. i díky použití olověných střel v tehdy moderní palné zbrani tzv. píšťale, z čehož později vzniklo i mezinárodní slovo „pistol(e)“.

Evropská komise oficiálně stanovila, že do konce roku 2020 zakáže olovo na mokřadech. Do roku 2022 by pak mělo být olovo plošně zakázáno ve všech druzích střeliva brokového i kulového a v rybářských zátěžích ZDE). V posledních měsících již dvakrát členské státy EU v tzv. výboru REACH  odmítly návrh EK na extenzivní zákaz olova na mokřadech ZDE) z důvodu značných právních i technických pochybností. Např. je nejasně definován mokřad, což dle návrhu může být každá strouha, každý potůček, ale i louže. Evropská komise však nyní připravuje třetí finální návrh, který má předložit v dubnu 2020, a nechává se slyšet, že jej „protlačí“ i proti názoru členských států EU.

Mezi myslivci teď koluje takový bonmot: „Lidé prý křivdí úředníkům Evropské komise, že nic nedělají proti nákaze. Dělají na 110%, jen to popletli, a namísto proti rozšiřování viru corona bojují proti střelivu Corona, které je nejrozšířenější značkou brokového střeliva v Česku a na Slovensku.“

„Evropská komise se sice v této době ukazuje jako zcela impotentní v řešení krize, avšak úřední mašinerie jede pořád. Je s podivem, že Evropská komise má aktuálně čas a prostor na vymýšlení podružných zákazů a regulací údajně ve prospěch životního prostředí, bezpečnosti a zdraví občanů, ale už nemá čas ani schopnost přispět k zásadním řešením nákazy koronaviru, a naopak ještě ústy své nejvyšší představitelky kritizovala členské státy, když uzavíraly své hranice. Je zjevné, že skutečným cílem úředníků EK je odzbrojit slušné občany, a to nejen právě chystanými omezeními a zákazy zmíněného olověného střeliva, ale i přímo omezováním legálních zbraní. Mimo jiné v této době, kdy kulminuje v EU nákaza, nemá EK asi nic jiného na práci, než začít připravovat novelu „odzbrojovací směrnice EU“, která budila velké kontroverze již při schvalování před 3 lety, a kvůli které se poprvé ve své historii ČR soudila s EU. Z tohoto důvodu také poslanecká sněmovna z březnové schůze vyřadila první čtení této implementace směrnice do doby, než zanalyzuje, co tato novela obnáší," uvádí Mgr. Pavel Černý, pplk. v.v.,  prezident lidskoprávní bezpečnostní organizace LIGA LIBE reprezentující práva 304 tisíc legálních držitelů zbraní.

Protest proti zákazu olověného střeliva obsahuje také petice s fyzickými podpisy více než 103 000 občanů „Za zachování práv bezúhonných českých občanů v oblasti legálních zbraní“ ZDE), kterou hlasováním schválil jako důvodnou Senát dne 30. 1. 2020 ZDE). Jen pro představu, hromada posbíraných petičních archů váží celých 100 kg. Petici občanů proti zákazu olověného střeliva podepsali postupně i všichni nejvyšších ústavní činitelé: prezident Zeman s chotí, premiér Babiš, předseda sněmovny Vondráček, bývalý předseda senátu Kubera i nový předseda Vystrčil, jakož i mnoho senátorů a poslanců.

„Snahy Evropské komise směřující k zákazu olověných rybářských zátěží jsou nepromyšlené, nepodložené a uspěchané. Většina alternativních rybářských zátěží i střeliva totiž představuje jen jinou formu negativního vlivu na životní prostředí, takže ekologický přínos může být nakonec i kontraproduktivní. Např. když EU zakázala olověná vyvažovací tělíska u kol aut, tak se začal používat zinek. Technici v pneuservisech nadávají na obtížnější vyvažování křehčím, lehčím a dražším náhražkovým zinkem a zákazníci platí za horší věc více. Obdobná plošná náhrada například zinkem u rybářských zátěží by však byla ekologickou katastrofou. Zinek je totiž vysoce toxický pro rybí plůdek. Navíc jsme již loni všichni v praxi viděli u nechvalně proslulého jedu na hraboše Stutox, který je právě na bázi zinku, co dokáže zinek při pozření volně žijícími živočichy. Většina cenově dostupných těžkých kovů má horší účinky než olovo. Lehčí náhražky olova - měď i zinek včetně jejich slitin, kromě ostatních nevýhod, jsou pro přírodní prostředí toxické a dokonce velmi toxické vůči rybám. Např. měď se kumuluje v žábrách ryb již při koncentraci 0,01 mg/l. Takže vyměníme 500 let ověřené olovo, které nekoroduje, za další materiály, jejichž dlouhodobý účinek v přírodě nelze vůbec předvídat?,“ podivuje se Ing. Pavel Vrána, Ph.D. expert pro životní prostředí, čistotu vod a ichtyologii z Českého rybářského svazu sdružujícího 251 tisíc členů.

Proti zákazu olova nad rámec již existujícího zákazu olova na čtrnácti opravdu cenných lokalitách mokřadů v ČR se postavilo jak Ministerstvo zemědělství ČR, tak Ministerstvo životního prostředí ČR, a také Poslanecká sněmovna ČR, která přijala 24. 9. 2019 pětibodové usnesení proti zákazu olova ZDE). Plošný zákaz olova i současný návrh Evropské komise na zákaz olova na mokřadech odmítá také Federace organizací pro myslivost v EU reprezentující 7 milionů myslivců ZDE).

„Štáty EU nedávno s paškvilným návrhom Európskej komisie na zákaz olovených brokov vyrazili dvere, ale byrokrati sa vrátili oknom, vyhodili ich druhý krát oknom, ale vracajú sa zase komínom. Pre nás je to neprijateľné, vypočítali sme, že plocha zákazu na mokradiach tvorí asi 65 % rozlohy Slovenska, čo by sa už teraz prakticky rovnalo plošnému zákazu, ktorý pôvodne EK plánovala až na rok 2022. Českí kolegovia zase vypočítali, že by mokrade s ochranným pásmom podľa obšírnej definície EK tvorili viac ako 25 % rozlohy Čiech. EK pritom nejde len o zákaz strieľania olovom, ale navrhuje rovno aj celkový zákaz akéhokoľvek jeho držania. Zjednodušene, keď niekto býva 300 metrov od potoka, a má doma olovené broky, aj keď uložené v trezore, tak to bude protiprávne, odhliadnuc od toho, že v návrhu nie je  výnimka ani pre armádu ani pre políciu. Alebo, keď si pôjdete kúpiť olovené strelivo do predajne a pôjdete domov, prípadne na strelnicu po ceste cez potôčik, alebo okolo nejakej doslovne že mláky, tak podľa extenzívneho právneho výkladu to bude zase len protiprávne,“ uvedl Ing. Rudolf Huliak, předseda střelecké komise Slovenské poľovnícké komory, která sdružuje 64 tisíc slovenských myslivců.

A co v praxi budou znamenat zákazy olověného střeliva pro střelce a myslivce?

„Především nepřijatelné zhoršení bezpečnosti střelby a zvýšení rizika zranění a smrti vlivem větší odrazivosti náhražkových střel. To není žádná spekulace, ale jistota fyzikálních zákonů pružnosti, neb veškeré zvažované náhražky jsou tvrdší než olovo. Dále raketově narostou náklady na střelbu vlivem dražšího střeliva, a to nejen pro občany, ale např. i pro policii. Zhorší se balistika, zmenší se ranivost zvěře, a tím poroste riziko většího utrpení a postřelení zvěře. V neposlední řadě se budou opotřebovávat více hlavně zbraní. Velmi nebezpečné bude také zvýšené riziko exploze většiny starších zbraní, které na náhražky olova nejsou vůbec stavěny. Není tedy divu, že naštvané jsou i desítky dalších mysliveckých, střeleckých, rybářských i farmářských organizací se statisíci členů z celé EU, které se zcela jistě připojí k naší výzvě, pokud Evropská komise neodstraní nesmysly ve svém návrhu,“ uzavřel Dr. Ing. Bohumil Straka, člen zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty, která sdružuje 60 tisíc českých myslivců.