Výroční zpráva ČTK je standardní záležitost (zákonná povinnost Četky) periodicky se opakující každoročně prakticky po celou dobu existence ČTK, coby tzv. zpravodajské agentury veřejné služby (čili už cca. po dobu 30 let). Součástí obsahu Výroční zprávy ČTK je i tzv. Zpráva o činnosti Rady ČTK (coby tzv. kontrolního orgánu, který má ze zákona zastupovat legitimní zájmy veřejnosti v dané oblasti).

Za uvedenou dobu zavedené praxe podávání Výročních zpráv ČTK k projednání a k event. schválení (resp. jiné formě akceptace) ve fóru Poslanecké sněmovny ČR se ta Výroční zpráva ČTK rok od roku provádí v zavedeném formátu víceméně (v té 30 leté praxi) zaběhnutého vzorce, v jehož každoroční aplikaci se logicky většinou mění ekonomická čísla podle aktuálního výsledku hospodaření ČTK coby právnické osoby s vlastní právní subjektivitou a tedy i s vlastní odpovědností za svou činnost. No a do této míry je (za těch už asi tak 30 let) pro veřejnost ta Výroční zpráva ČTK periodicky poněkud jednotvárná. A logicky ani není divu. Takže tomu (a zase logicky) odpovídá i míra pozornosti, kterou té zprávě chce věnovat unavená veřejnost, a kterou té zprávě povinně (a to ze zákona) musí, resp. měla by, věnovat i komplexně přeexponovaná Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Organickou a nedílnou součástí té Výroční zprávy ČTK je dlouhodobě zavedená tzv. Zpráva o činnosti Rady ČTK, co v obsahu té Výroční zprávy působí víceméně jakoby marginálně, přehlédnutelně, a někomu by se možná mohlo i zdát, že skoro zbytečně. A při tom právě tahle jakoby drobná kapitolka v té Výroční zprávě by měla být – jak tou veřejností, tak i tou Poslaneckou sněmovnou – ostře sledovaná. Ale kdo ví, proč tomu (za těch 30 let) stále ještě tak není? Kdo se vyzná v problematice (tj. v teorii a v praxi) systémů, tak ten ví, že právě tohle by měla být funkční zpětná vazba. Jenže – jak se zdá, tak stále ještě není. A proč? Inu, kdo ví? Možná, že někdo nechce…