Ta má teď ty generály zatím jen dva. Oficiálně. Starý je na odchodu, zatímco mladý prý se nechal slyšet, že ještě nemá ani tu kancelář, ale prý mu stačí kavárna. Což logicky hnedka docvaklo už i Jácíčkovi v Hrusicích – a ve štatlu se to vědělo asi ještě dřív. Přičemž na tu jejich generální střídačku jim ty volební & kontrolní struktury načasovaly zhruba 1 kvartál. Festina lente. Jak je v kraji zvykem. Přičemž v časech dvojvládí bývá ještě větší bezvládí, než v časech vládí – jak je v kraji zvykem. Nicméně – když to nikomu v kavárně & okolí nevadí … Ale ani jinde … A když to nevadí ani těm, co to všechno platí – respektive musí platit … A jak se říká hezky česky: „Maul halten, und weitere zahlen“…?!?

To takhle například tuhle v neděli 30. července večer na programu ČT24 v relaci s názvem „90 ČT24“ zahráli šot (neboli „šok“ – jak řekla stará Škopková v té slavné TV komedii), tak tedy šot o tom, že už jsou „Ohně pod kontrolou …“ a tak dále. „Hic Rhodos, hic salta“ – dalo by se poznamenat stylově z antických rčení. ČT24 v tom šotu řešila problém, jak poradit českým turistům. „Děti, ze by veřejná služba?“ No a v rámci toho šotu po dobu zhruba 12 (slovy dvanáct) minut probíhal rozhovor s jistou advokátkou (podle mladého hlasatele odbornicí na „cestovní právo“) z jisté advokátní kanceláře z Hradce, přičemž mladý hlasatel jí kladl jak své otázky, tak dotazy diváků („nelze ověřit“) v rovině, na kterou nelze odpovídat jinak, než obecně a s odkazem na obecnou občansko-právní úpravu. Nevím, co na to ta speciální úprava z oblasti toho „cestovního práva“ – v tom nejsem odborník – já jsem totiž pouhý právník mediální. Přičemž ani jakožto pouhý právník mediální jsem se z toho všeho za těch 12 a více minut (pak hovořili ještě lidé z různých konkrétních cestovních kanceláří) nedozvěděl nic víc a nic míň, než co bych do té doby dávno nevěděl z té obecné občanskoprávní úpravy. Ta advokátka totiž na ty dotazy v podstatě ani nemohla říct nic jiného, než stále dokola (poněkud jinými slovy) odkazovat na tutéž obecnou právní úpravu. Ale pak je logicky nasnadě otázka, že „co tím chtěl básník říct“ – tedy obsahem a cílem, resp. záměrem toho rozhovoru v rámci toho šotu během toho pořadu. Co asi? Inu to by asi hned mohlo napadnout nejen právníka se specializací na právo mediální.