Stručná rekapitulace: 5-1 koalice klasicky silou tlačí novelu zákona o RTV poplatcích = o jejich zvýšení a navíc i o jejich valorizaci. A to v době, kdy má veletrh průšvihů – státním rozpšokem počínaje a důchodovou deformou konče (to mezitím je něco jako nekonečný příběh od Á do Zet – citováno z hlasu lidu „na defenestraci“). ČT už delší dobu trpí jednou aférou za druhou – jakoby nekonečná telenovela? Poslední dobou vyplouvají na povrch větší a větší průšvihy, včetně těch přímo napojených na Úřad vlády ČR a jeho struktury (viz osa O. Foltýn > M. Kodinská > M. Foltýn = ČT > vládní úřad + Hrad > koaliční vláda = je totiž nutné mít na zřeteli fakt, že O. Foltýn je stále zaměstnancem Hradu). Dotčená aféra je zatím v tuzemských mediálně-politických kruzích zcela nevídaná, zejména v kontextu doby – a v daných souvislostech. 

Z kadeří ocasu letící ČT komety adventně vystřelují rachejtle starších, novějších i aktuálních problémů a hříchů dalších lidí z ČT & okolí. Ale „o tom se v novinách nedočtete“ (řečeno s Janem Werichem), takže něco vyjde na povrch až v rámci sněmovní rozpravy o návrhu na sporné a kontroverzní zvýšení těch RTV poplatků. Leckdo z lidu si už nemohl nevšimnout, že tu právě v rámci té sněmovní rozpravy o tom zvýšení RTV poplatků právě ti opoziční poslanci de facto suplují část oné kýžené veřejné služby, když v té rozpravě uvádějí ta fakta o té plejádě Kavčích průšvihů, co se o nich „v novinách nedočtete“ ani je na obrazovkách vysílání ČT neuvidíte. A ještě ke všemu – jedna z opět mediálně ve vysílání ČT poněkud vymlčených aférek – je aktualitka, že RRTV (coby státní úřad a regulátor vysílání) nedávno rozhodla, že ČT porušila zákon, a nota před volbami do struktur EU, čímž nejen opět nenaplnila svou povinnost objektivity a vyváženosti, ale dokonce zvýhodnila jistou část kandidátů těch voleb – a to nikoli část kandidátů z opozičních sfér, ale kandidátů z koaliční líhně, což je z principu i ze zákona vyloučeno. Čili tím se ČT politicky angažovala, vymezila, a v očích veřejnosti zase mohutně zdiskreditovala. 

Tolik v rychlosti a jen tak namátkou k rámcově stručné rekapitulaci aktuálních stránek z Knihy hříchů v mediální kapitole pod heslem „ČT & spol.“ A co dál? Inu, ne dosti na tom. Z vývoje dalších událostí zcela nepochybně plyne, že v jistých strukturách platí, že – jak známo – s jídlem roste chuť.

Souček brzy po nástupu do výkonu funkce generálního ředitele ČT provedl zvýšení svého platu (a to nikoliv malé zvýšení) k výši cca. 300 tisíc Kč měsíčně, což znamená téměř 3.600.000 Kč ročního příjmu + odměna ve výši desetinásobku měsíčního platu a to pak dělá suma sumárum něco přes 7 miliónů korun ročně. I o tom se mluvilo ze strany opozice při sněmovní rozpravě o návrhu na zvýšení těch RTV poplatků. A to se v nejvyšším hnízdě Kavek asi moc nelíbilo.

Podobnou chybu (jako teď Souček) udělal Puchalský zhruba před čtvrt stoletím, když si tehdy coby mladý mediální kandrdas nasazený ze stáže v BBC rovnou do funkce „generála Kavek“ rovněž ihned zvýšil svůj plat (prý už tehdy na nějakých asi 180 tisíc měsíčně). No a tahleta nadějná mladá kádrová rezerva z té BBC řídila ty Kavky tak skvěle, že už zanedlouho – v letech 2000 až 2001 – došlo k tzv. „televizní krizi“ = násilné okupační stávce jisté části zaměstnanců obsazením prostor ČT a přerušením vysílání na řadu dní. To tehdy celá řada odborníků, včetně právníků, označila mimo jiné i za trestnou činnost organizované skupiny (a kdo se trochu vyzná v právu, ten ví, co to znamená). Sice tehdejší politická scéna tenhle puč přikryla, takže nedošlo ani na vyšetřování, natož pak na odpovídající odsouzení a na tresty, když dokonce jeden z tehdejších politiků (tehdy v souběhu několika vysokých funkcí) doslovně celé veřejnosti sdělil, že „Česká televize patří těm, kdo v ní pracují“. Tento bezprecedentní nesmysl (právní i logický) si spousta lidí dodnes pamatuje coby velké memento. Už i proto, že poté se ta ČT začala chovat jako utržená z řetězu. A chová se tak dodnes. Podle vox populi snad jen s tím drobným rozdílem, že cit. „ten tehdejší výrok toho trautnberka se jen trošičku změnil do dnešního modu, že „ČT patří těm, kdo jí velí“. Latentní privatizace jak vystřižená z příručky „Malý totalizátor“, str. 2 (ozývá se dále z vox populi).      

Ne dosti na tom? Tohle vládní koalici nevadí? Evidentně nevadí – nota bene, když právě teď chce do té (dle vox populi) latentně zprivatizované kavčí ždímačky přisypat další desátky, a teď už valorizované na furt (na rozdíl od řádné valorizace důchodů). A to vše bez jakékoliv řádné institucionální kontroly. Inu, jeden velkej mejdan typu „u nás v Kocourkově“ po Silvestru nad ránem. Tož tak. Ale zdá se, že ne dosti ani na tom.    

Součkovi nestačí nátlak na Poslaneckou sněmovnu, že když nezvýší poplatky podle jeho podmínek, tak že zruší pořad „Stardance“?!? A to i přes to, že jak odborná, tak obecná veřejnost zhusta kritizuje tento zjevně komerční pořad, který evidentně stojí zcela mimo rámec parametrů pro televizi veřejné služby, což říká i většina právě těch opozičních poslanců, jimž Souček s Mrzenou posílají své výzvy cestou sociálních sítí.

Totiž generální ředitel Jan Souček a ředitel zpravodajství Petr Mrzena po té dotčené rozpravě ve Sněmovně poslali poslancům výzvu (sic!), „aby upustili od napadání a dehonestace novinářů“ (jak to hned uvedla některá média). Ale tahle jejich reakce má v daných souvislostech několik slabin, a to v rychlosti a jen tak namátkou, např.:

1. Koho, proč, a za jakým účelem Souček s Mrzenou hájí? A tedy „cui bono“? Možná se teď spontánně cítí jako chrabří vojevůdci, statečně hájící své svaté vojsko. Jenže následně při podrobnější odborné analýze (včetně té mediálně právní) to všechno může – a nejspíš i bude – vypadat poněkud jinak. A možná, že úplně jinak. Kdo ví? 

2. Souček a Mrzena tlačí na opoziční poslance pomocí výzvy na tzv. „sociálních sítích“ – a tedy jakoby neoficiální cestou a s nadějí, že na té síti „X“ budou mít hned jakousi „společenskou“ podporu, čili že hned přiletí jejich holubí letky a začnou chutě oklovávat kotníky poslanecké opozice. Nicméně – jak by to mohl kdokoli kdekoli a logicky správně komentovat – generální ředitel ČT nemůže jít (a nota bene takto) dle své libosti nějakou neoficiální cestou, neboť z mediálně právní úpravy i pro něho platí odpovídající pravidla subordinace.

3. Ta subordinace vypadá asi takhle: Souček řídí ČT (coby médium veřejné služby) a za její činnost i za činnost svých podřízených je ze zákona sám osobně zodpovědný veřejnosti, a to zejména prostřednictvím Rady ČT a ta je zodpovědná Poslanecké sněmovně, a ta je zase zodpovědná občanům, voličům a daňovým poplatníkům (čili veřejnosti). A tyhle zákonem dané podmínky = tuhle zákonem danou cestu nelze obejít. A tenhle fakt musí vědět (a nepochybně dobře ví) i Jan Souček, a to nejen jako generální ředitel ČT, ale i jako vystudovaný právník (i když je bez právní praxe), přičemž pro sichr v každém případě platí obecná právní zásada, že neznalost zákona neomlouvá.

4. Souček s Mrzenou se touhle svou „akcí X“ poněkud „vyhranili“ (řečeno s hláškou z filmu). Opoziční poslanci během té (z Kavek ostře sledované) rozpravy kritizovali nejen vady ve zpravodajství a publicistice ČT, ale kritizovali mimo jiné i podivnosti v činnosti redakce sportu, redakce zábavy, atd. Jenže šéfové redakce sportu ani redakce zábavy ČT se oné Součkovy & Mrzenovy „akce X“ nezúčastnili. Možná jen k té účasti nebyli Součkem a Mrzenou vyzváni, kdo ví? Ale i kdyby se přidali post festum, už to nemůže nic změnit na tom, že Souček s Mrzenou svou „akcí X“ tady zcela jasně otevřeli politický rozměr – zpravodajství a publicistika – v reakci na dění v Poslanecké sněmovně v rámci TV sporu mezi koalicí a opozicí, což je nepochybně spor politický – zejména v daných souvislostech. Vskutku pěkně se to vybarvuje.      

5. Souček s Mrzenou tou svou „akcí X“ odkryli karty a otevřeně přiznali barvu, že v této politické hře „kopou“ za vládní koalici (čili proti parlamentní opozici). Opozice obecně se poslední dobou začíná nejen názorově, ale někde už i systémově, resp. organizačně spojovat. Tedy jak ta „parlamentní“, tak i ta „neparlamentní“. Přičemž v dané tématice (odpor proti zvyšování, rozšiřování a valorizaci RTV poplatků) se nejen tematicky, ale i v konkrétních bodech, obě části té opozice shodují. To jistě může posílit opoziční sílu i váhu jejího slova a vlivu celkově. A ty sněmovní volby už se kvapem blíží. A celá republika je vnímá jako nejdůležitější volby od převratu 1989 resp. od prvních voleb hned po něm, i těch následných po dvou letech. A právě to je (pro někoho možná nenápadný, nicméně) velmi důležitý a zřejmě i velmi podstatný „detail“.

Souček s Mrzenou totiž tou svou překotnou „akcí X“ z té „své“ ČT de facto vytvořili další vládně koaliční politickou sílu. A touhle deklarací politického dresu ČT rozhodně Souček s Mrzenou té vládní koalici moc nepomohli – spíš naopak (jak už se ozývá čím dál víc a čím dál hlasitěji z vox populi). Že by nová TV krize, podobně jako byla ta v letech 2000 až 2001 opět s podporou vládní koalice? Hm … Olé!

To je už velmi zajímavý politický signál. A to zejména právě v době, kdy se provalilo ono spojení na ose: O. Foltýn + M. Kodinská + M. Foltýn = ČT + vládní úřad + Hrad + koaliční vláda. Na straně koalice k tomu všichni odpovědní funkcionáři zatím mlčí. A jestliže teď Souček svou „akcí X“ útočí na opoziční poslance (na parlamentní, resp. na sněmovní opozici) a neřeší tu Kavčí střechu, co mu právě vzplála nad hlavou, pak (podle řady hlasů z vox populi) už asi hraje vabank.   

Kdokoli kdekoli by se logicky vůbec nemohl divit, když právě ty nové aktivní subjekty z mimoparlamentní opozice (dle řady průzkumů schopné po volbách fyzicky vstoupit hlavním vchodem do Poslanecké sněmovny) spustí odpovídající odezvu na „akci X“ a její souvislosti, a když např. zorganizují další petici občanů, když podají oficiální – a v souladu se zákonem – podněty k Radě ČT (např. formou stížností na generálního ředitele), když podají nejen stížnosti, ale i návrhy na zahájení správních řízení RRTV apod. Důvodů by se „našlo“ víc než dost. A totéž by mohli udělat nejen ty opoziční subjekty politické (zatím tzv. neparlamentní), ale i politicky neangažovaní občané.

Kdokoli kdekoli se asi nebude divit, když sněmovní opozice rychle sežene potřebný počet podpisů k návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny k dané problematice, a bude trvat na tom, aby předsedkyně Sněmovny tu schůzi svolala ještě do konce roku. A mezitím se asi nikdo nebude divit, když předseda mediálního výboru PSP ihned svolá mimořádnou schůzi výboru k tomu tématu rovněž v termínu ještě do konce roku. A nikdo se asi nebude divit ani tomu, když sněmovní opozice obratem vyzve jak Radu ČT, tak i RRTV, aby bez odkladu svolaly svá mimořádná zasedání za účelem řešení dotčené problematiky. Neodkladných důvodů je k tomu víc než dost.

Logicky vzato – prostě a jednoduše: Opoziční subjekty (parlamentní i neparlamentní), disponující kvalitními poradci v píárku, a kvalitními poradci v oboru mediálního práva, jistě odsunou vánoční cukroví, kapry, stromečky, trhy apod. folklórní detaily, a ihned vytěží tu šanci, co jim právě na stříbrném podnose naservírovala ta vládní koalice a generální Souček to všechno převázal zlatou mašličkou s logem ČT v „neformální“ parádě sociální síťovky. Leckdo leckde by k tomu (a zcela věcně a pragmaticky) mohl dodat, že kterákoliv jiná opozice za předchozích 35 let od koalice nedostala tak exkluzívní dárek.