Pavel Foltán: Pavlovo prezidentské schizma?

01.02.2023 10:30 | Komentář

Podle platné právní úpravy obecně závazné (tedy pro každého a pro všechny) v tuzemsku jsou dány podmínky pro činnost fyzických i právnických osob (včetně státu a dalších institucí), pro právní úkony, včetně podmínek jejich platnosti, či neplatnosti, pro kompetence, resp. pravomoci, a zároveň pro odpovědnosti z nich plynoucí a na ně navázané, či s nimi související, od nich odvozené, atd.

Pavel Foltán: Pavlovo prezidentské schizma?
Foto: Foto Jarka Foltánová
Popisek: JUDr. Pavel Foltán, člen Rady ČTK

A v rámci právního principu teritoriality podle jurisdikce ČR (i podle příslušných zásad mezinárodního práva) jsou naše zákony a další právní předpisy samozřejmě závazné i pro cizince, vyskytující se na území naší republiky. 

Takže podle příslušných ustanovení platné právní úpravy jsou tu dány i podmínky pro vznik a výkon funkce prezidenta republiky. Ty podmínky jsou vcelku jasné, a v celku i pochopitelné. Nicméně – jak praví staré úsloví – tak „ďábel se skrývá v detailech“. 

Prezident republiky nabývá prezidentských práv a povinností, pravomocí (respektive kompetencí) a odpovědnosti k výkonu prezidentské funkce, požitků a možností s tím spojených, atd., až tím okamžikem, kdy dojde ke splnění určitých zákonem daných „podmínek, bez nichž nelze“ (v právním slangu se tomu říká condictio sine qua non). A dokud dané právní podmínky (obsahové i formální) nejsou řádně splněny, tak do té doby nemůže dojít (a právoplatně nedochází) k ustavení prezidenta republiky, neboli k uvedení konkrétní osoby do výkonu funkce prezidenta republiky a ke vzniku práv a povinností dané fyzické osoby v prezidentské funkci.

Ze shora uvedených faktů tedy logicky plyne, že fyzická osoba, občan ČR, který coby kandidát v prezidentských volbách zvítězil (čili byl zvolen k výkonu funkce prezidenta) se stane prezidentem republiky až poté, co osobně splní zákonem dané podmínky při oficiálním aktu v daném termínu. Čili až tehdy, kdy osobně učiní předepsaný právní úkon, což je ze zákona tzv. „slib prezidenta republiky“ a ten musí složit veřejně, při slavnostně oficiálním ceremoniálu, zvaném „inaugurace“ a ta probíhá historicky na Pražském hradě ve Vladislavském sále, v rámci (k tomu účelu svolané) společné schůzi obou komor Parlamentu ČR (tedy Poslanecké sněmovny a Senátu), kterou svolává na daný termín předseda resp. předsedkyně Poslanecké sněmovny. No a v rámci programu této společné parlamentní schůze zvolený kandidát prezidentských voleb složí k rukám předsedy Senátu řečený svůj osobní slib prezidenta republiky. A teprve tehdy (tj. od toho okamžiku) se zvolený kandidát stává prezidentem republiky, a nabývá práv a povinností spojených s výkonem prezidentské funkce.          

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Filip Turek byl položen dotaz

nedůvěra EK

Nestálo by už za to, pokusit se napříč parlamentem najít dost hlasů pro vyslovení nedůvěry EK, popř. pro její odvolání - po tom co předvádí von Layenová i Kallasová.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

18:20 Pavel Foltán: Na tenkém ledě Souček, Senát, ČT, Baxa & spol.?

Komentář Pavla Foltána k dění v České televizi