První pochybení tohoto obskurního systému vidím v tom, že není vůbec jasné, jakým způsobem došlo k homogenizaci podpisových archů a jak byl vybrán "zkušební" vzorek. Jsem totiž přesvědčen o tom, že minimálně v tomto případě došlo k podvržení (nebo alespoň ke snaze o podvržení) několika podpisových archů a pak by nebylo nemožné vybrat "náhodný" vzorek právě z těchto archů. Jsem taky přesvědčen (na základě zveřejněné statistiky), že chybovost v podpisech a ztotožnění je extrémní, neodpovídající naší populaci. Žádný jiný kandidát za posledních 6 let neměl tak velkou chybovost v podpisech. Toto je důkazem o podvrhu nebo alespoň o zfalšování způsobu "ztotožňování". 

Druhé pochybení vidím ve způsobu určení "platných" podpisů tím, že se testuje zkušební vzorek a na jeho základě se stanovuje počet "platných" podpisů v celém souboru podpisových archů. Protože každé rozdělení původního souboru na podsoubory má svou chybovost, musí se počet "platných" podpisů, pokud se tedy počítá pomocí náhodného výběru o rozsahu cca 10% z celku, určit ne jako x/N * M, kde x je počet chybných podpisů v podsouboru o velikosti N z celého souboru o velikosti M, ale (x - 2 sigma)/N *M, kde sigma je směrodatná odchylka v chybovosti určení chybných podpisů x. Karlu Janečkovi chybělo v "prvním průzkumu" na MV cca 2000 podpisů ze 72000. Kdyby chybovost určení neplatných podpisů nebyla cca 33%, ale 33+-3%, pak by se neodmítlo cca 17900 podpisů, ale jen cca 15000, což by na postup mezi prezidentské kandidáty stačilo.

Tuto chybovost de-facto potvrdil Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že mezi 5681 vyřazenými podpisy bylo 433, které měly být uznány, protože osoby byly jednoznačně ztotožněny, přestože některé písmenko na archu bylo napsáno jinak, než je v čítance pro jazyk český a ve slabikáři. 

Třetí pochybení vidím v tom, že automatický program, který skenuje podpisové archy a převádí obrazový záznam do textové podoby, nemá nezávislou kontrolu a vůbec neakceptuje stavy, kdy byl podpisující ztotožněn na základě již 2 kritérií ze 4 (č.O.P., adresa bydliště, jméno a příjmení, datum narození) a byly zde indicie, že v dalších dvou kritériích jde jen o překlep nebo nedostatky ve skenování. Takto postavený program, který vylučuje podepsané osoby už na základě jediné nepřesnosti v převodu skenu na text, má sloužit evidentně k vyloučení osob a nikoli ke ztotožnění osob. 

Čtvrté pochybení vidím na Nejvyšším správním soudu (NSS). Ten určil, že v celém (kontrolním) souboru neplatných podpisů (5681) bylo 433 nesprávně neztotožněno. Po přepočtu na celý soubor 71828 podpisů bylo vyřazeno 21896. Opět platí, že v podsouboru 5681 vyřazených podpisů jich ve skutečnosti v celém souboru může být o 2 sigma více či méně. Kdyby totiž soudci na NSS zjistili, že nesprávně vyřazených podpisů nebylo jen 433, ale 436, tak by z celého souboru 71828 podpisů bylo vyřazeno pouze 21827 a tím pádem by (statisticky věrohodně) byl v celém souboru 71828 podpisů vyšší počet než 50000 platných. V tomto případě, protože není cesta, jak zjistit chybovost subsouboru 5681 automaticky vyřazených, je nutné prověřit celý soubor 71828 podpisů stejným automatem, který vybere pravděpodobně něco okolo 25000 "vadných" podpisů. A ty bude nutno nezávisle, nejlépe na soudu, prověřit ručně, a pokud osoby půjdou ztotožnit (to je smysl zákona) na základě třebas jen 2 kritérií + indiciích o překlepech, pak bude nutno uznat více než 50000 platných podpisů.