I když náklady této pomoci ucítíme všichni. Na slova a varování o růstu cen došlo dle očekávání téměř okamžitě. A jednou z prvních položek, kde si spotřebitel všimne růstu ceny, jsou pohonné hmoty. 

Zatímco průměrná cena za litr benzinu byla před rokem lehce pod 31 Kč, v polovině letošního března stál litr v průměru více než 47 Kč. Za dvanáct měsíců tak průměrná cena vzrostla o zhruba 52 %. U nafty činil nárůst průměrné ceny ve stejném období zhruba 69 %.

Jeden ze zásadních důvodů růstu ceny pohonných hmot lze hledat za výrazným růstem ceny barelu ropy, kde hraje významnou roli nejistota a odmítání ruské ropy. Roste proto zájem a cena ropy, která není z Ruska. Svůj díl na růstu cen pohonných hmot v ČR má a měl také kurz, kdy dolar proti koruně ze začátku měsíce posiloval, což zdražovalo dodávky ropných produktů. Koruna ale začala v posledních dnech naštěstí zpevňovat. K vyšší cenně benzinu a nafty přispěla také panika jednotlivých spotřebitelů, kteří na růst cen reagovali předzásobením. Pumpám tak docházely zásoby, a byly tak nuceny kupovat dodatečné pohonné hmoty za aktuální cenu na velkoobchodních spotových trzích, která byla vyšší.

Nezapomínejme, že světová poptávka je po období pandemie COVID-19 stále velmi silná. To se opět projevuje na i na trzích s pohonnými hmotami. Důkazem může být rekordní spotřeba paliv v USA začátkem tohoto roku. Rusko je velkým exportérem energetických komodit a jeho odpojení z velké části světového obchodu a finančního systému se projevuje i na trzích s ropou. Neochota obchodovat s Ruskem a s na Rusko napojenými firmami je tak zjevná.

Kombinace všech výše zmíněných faktorů a pohled na vývoj na trzích pohonných hmot v dalších zemích EU napovídá, že primární důvod růstu cen v České republice v maržích čerpacích stanic zřejmě nenajdeme. I kdybychom si to přáli. Nechme se však překvapit prvním šetřením MF ČR, které by mělo mít první sady dat ohledně marží čerpacích stanic už tento pátek.

Pro spotřebitele byla dobrá zpráva, že ceny pohonných hmot začaly v posledních dnech klesat. I tak se ale u benzinu bavíme o ceně zhruba 46,5 Kč za litr a u nafty 49,2 Kč za litr. Pokles ceny byl výraznější u benzinu, který v pondělí v průměru zlevnil o 54 haléřů, což je největší pokles ze dne na den za posledních 11 let. Abychom se dostali na cenu ze stejného období minulého roku, pak by pokles musel činit zhruba dalších 1 600 haléřů, tedy 16 Kč.

No a zhruba 2 091 haléřů, tedy 21,91 Kč, je výše daňové zátěže litru benzinu na čerpací stanici. Za každý litr natankovaného Naturalu 95 náleží téměř 22 Kč státu, což odpovídá zhruba 45 % jeho ceny. Kdo tankuje plnou 50litrovou nádrž za 2 327 Kč, pak obratem odvede 1 045 Kč do státní pokladny – zhruba 403 Kč jako DPH a 642 Kč na spotřební dani. Takže 55 % ceny benzinu odráží těžba, výroba, přeprava, prodej, marže apod., a zbytek jsou daně. Třeba i na tuto situaci si spolu s maržemi MF ČR posvítí.

Pokles ceny pohonných hmot, ropy ale i třeba zemního plynu přisuzují analytici zlepšení počasí. S oteplováním obecně přichází i pokles spotřeby a oslabení poptávky po energiích. Tento trend bude s přibývajícími stupni zřejmě pokračovat. Nejistota však v současné době nedovoluje vynášet silné predikce o dalším vývoji cen pohonných hmot a dalších energií. Doufejme proto v pokles cen, ale buďme připraveni na jejich růst.