Z praxe víme, že centrální bance především na začátku období devizových intervencí vadily pohyby směrem ke slabší koruně. Je důležité dodat, že aktivita ČNB na devizovém trhu byla od listopadu minimální. Koruna je přesto velmi silná. Guvernér Michl se během tiskové konference, která následovala měnověpolitické zasedání, několikrát přihlásil k politice silné koruny. Vyzdvihl její důležitost při boji s vysokou inflací, která i nadále představuje největší ekonomický problém nejen z pohledu bankovní rady. Výhoda silného kurzu koruny je, dle guvernéra, v okamžité protiinflačním tlaku prostřednictvím levnějších importů. Dodal, že silný kurz je strašně důležitý.

Sílí však spekulace ohledně ukončení intervenčního režimu a trhy dokonce očekávají pokles úrokových sazeb ke konci letošního roku v reakci na pokles inflace a předpokládané zpomalení ekonomiky, které bude působit protiinflačně. Trhy na horizontu jednoho roku očekávají pokles českých sazeb o 150 bodů. Aleš Michl na tiskové konferenci oponoval. Očekává úrokové sazby vyšší, než trh v současnosti zaceňuje. Rétorika z pohledu sazeb zůstala na dnešním zasedání stejná a sice vyšší úroveň sazeb po určitou dobu. Vyjádření doplnil o konsenzus většiny bankovní rady, že držet stabilní úroveň sazeb je v současné době lepší než další navyšování a pak následného snižování v průběhu roku.

Guvernér nevyloučil další navýšení úrokových sazeb. Konkrétně pokud by došlo k nárůstu inflačních tlaků, a to především těch poptávkových. Vystoupení guvernéra působilo relativně jestřábím dojmem a lze očekávat, že kurz koruny zareaguje pozitivně. Prognóza ČNB ale počítá s oslabením kurzu koruny k hodnotě 24,70 za euro na konci roku.

Předmětem zasedání byla také nová makroekonomická prognóza České národní banky, která pracuje s horizontem v základním scénáři do 1. poloviny roku 2024. ČNB se tak vrátila k původní délce horizontu. Prognóza očekává rychlý pokles inflace od jara letošního roku a na jednociferné hodnoty se inflace vrátí v druhé polovině roku. V první polovině příštího roku by se inflace měla dokonce vrátit k blízkosti inflačního cíle.

Prognóza předpokládá průměrnou míru inflace v letošním roce na úrovni 10,8 %, což je o 4,3 procentního bodu nižší než v minulém roce. Důvodem je oslabení nabídkových inflačních tlaků primárně v podobě levnějších energií. Přispět by mělo i pokračující oslabení spotřeby domácností., která klesá již 5. čtvrtletí v řadě. S tím je spojen očekávaný propad českého HDP v prvním čtvrtletí na úrovni -0,94 % a v druhém čtvrtletí pak o -0,62 %. V druhé polovině roku by měl růst dosáhnout zelených čísel.