Odůvodnění

Vymezené území kdysi asi sloužilo jako ovocný sad, nebo možná louka. Za posledních 15 let však bylo ponecháno samo sobě a spontánně zarostlo druhově pestrou skladbou keřů a stromů. Křoviny se na tomto území střídají s menšími otevřenými plochami, na mnoha místech je porost souvislý a během vegetačního období je území pro člověka téměř neprůchodné. Pohodlně se dá projít pouze po pěšině při západním okraji. Díky působení těchto faktorů představuje toto území „hotspot“ místní biodiverzity. Prakticky po celý rok je toto území rájem pro volně žijící ptáky, drobné savce a bezobratlé. Díky neprůchodnosti území zde mají ptáci v hustých křovinách celoročně klid a úkryt před predátory. V době hnízdění zde naopak nalézají dostatek potravy v podobě hmyzu a jiných bezobratlých, později v létě přibývá i hojnost ovoce a různých bobulí. Na podzim se toto místo stává přechodným útočištěm protahujících či zimujících ptáků ze severu, někdy v překvapivých počtech a druhové pestrosti. V průběhu let 2009-2016 bylo na této křovinaté ploše (včetně přilehlých lesíků) zaznamenáno celkem 43 ptačích druhů, z nichž 23-27 zde zřejmě hnízdí, mezi nimi např. krahujec obecný, holub hřivnáč, žluna zelená, strakapoud malý, pěvuška obecná, slavík obecný, bramboříček hnědý, ťuhýk obecný, pěnice slavíková.

Bohužel tato křovinatá plocha není na rozdíl od sousedních lesíků nijak chráněna a v souvislosti s dalším rozvojem barrandovského sídliště jí hrozí úplný zánik, kdy bude částečně zastavěna a zbytek křovin vysekán. Aby se tak nestalo, navrhujeme přičlenit toto území k Přírodnímu parku Prokopské a Dalejské údolí, jak tomu bylo ještě před 15 lety, a zároveň vyhlásit toto území jako území ekologické stability (čímž fakticky je).

Samozřejmě, že si uvědomujeme, že velkým problémem tohoto místa jsou odpadky kolem tramvajové stanice a táboření lidí bez domova. Trvalá přítomnost skupinky stanujících bezdomovců zde na jedné straně přírodě prospívá tím, že snižuje návštěvnost lokality, na druhé straně ale rovněž vede k zanášení lokality odpadky. Cesta k řešení tohoto problému asi nebude jednoduchá, v každém případě se i z tohoto úhlu pohledu jeví připojení území ptačí lokality k přírodnímu parku jako dobrý začátek. Péče o lokalitu by pak měla zahrnovat údržbu křovinaté vegetace s cílem zachovat její mozaikovitost, přírodní ráz celé lokality by ale touto údržbou neměl být ohrožen. Dále je nutné zachovat průchodnost alespoň jedné z cest. To ocení zejména obyvatelé sídliště i jiní návštěvníci, neboť cestička přes vymezené území představuje pro obyvatele konce sídliště nejkratší spojnici s Dalejským údolím, kdy se přes celé území dá projít zelení od tramvaje až do údolí. Území musí ale i nadále zůstat „divoké“ a omezeně průchodné, aby unikátní biologické podmínky pro existenci ptačí rezervace zůstaly i v budoucnu zachovány.

Území ptačí lokality:

Josef Matoušek
Společnost pro ochranu Prokopského a Dalejského údolí

Petici můžete podepsat ZDE