Zimní čas měl své opodstatnění v době, kdy většina populace pracovala v zemědělství a tedy vstávala v brzkých ranních hodinách a své aktivity měla rozložené v průběhu dne v závislosti na slunečním světle. V současnosti je společnost produktivní zpravidla od 8 – 9 hod ráno, kdy začíná školní výuka, úřední hodiny bank a veřejných institucí, a od toho se odvíjející pracovní doba.  Rozložení aktivit v průběhu dne je tak posunuto do pozdějších hodin a nekoresponduje s astronomickým časem. Většina společnosti je dnes nastavená na pozdější vstávání a pozdější uléhání k spánku, ne naopak, přičemž tomuto více odpovídá letní čas. 

Denní biologický rytmus člověka ovlivňuje sluneční záření. Pro lidský organismus je tedy zdravější, pokud jeho denní rytmus odpovídá v maximální možné míře době slunečního záření. Východ slunce v létě před 4 hodinou je prospěšný pro zanedbatelnou část populace, většina naopak v této době ještě spí a denní světlo jim tak snižuje kvalitu spánku. Naopak západ slunce v zimě před 16 hodinou negativně ovlivňuje odpolední aktivitu člověka a fakticky znemožňuje po dobu několika měsíců jakékoliv venkovní činnosti. 

Zimní čas tak má neblahý vliv na psychiku člověka, kdy v případě jeho celoročního zavedení by se prodloužila doba, po kterou by byla většina pracujících i školáků nucena fungovat v režimu „za tmy do práce, za tmy z práce (školy)“ a tedy bez možnosti přijít do styku s denním světlem jinak, než přes okna. 

Argumentace, že činnost jednotlivých vnitřních orgánů lidského těla je navázána na zimní čas je překonaná skutečností, že se posunula doba aktivity člověka, která tak již sama o sobě neodpovídá zvýšené činnosti jednotlivých orgánů. 

Letní čas znamená světlo do pozdějších hodin a ve svém důsledku tak vyšší bezpečnost v obcích i v dopravě, tedy snížení nehodovosti (jezdí se více za světla, menší riziko špatně viditelných chodců a cyklistů) a kriminality. 

Zimní čas, kdy je nezbytné větší část aktivního dne svítit, zvyšuje světelné znečistění.

Petici můžete podepsat ZDE.