Co se týče prvního zmíněného, tak průmyslová produkce největší evropské ekonomiky za červen v zásadě potvrdila informace vysílané předstihovými indikátory a vykázala meziměsíční pokles o 0,9 procenta. Klesající výkonnost německé ekonomiky může trhům přidělávat vrásky na čele. Silná pozice země se totiž do velké míry odvíjí od velmi dobré hospodářské situace. Tamější ekonomiku sice může částečně bránit rostoucí domácí spotřeba, avšak vzhledem k výrazné exportní orientaci lze očekávat, že evropská dluhová krize (do eurozóny směřuje asi 40 procent vývozů) i zpomalující růst patrný mimo Evropu si začnou vybírat svou daň.
 
A právě evropská krize stála i za zhoršením výhledu BoE na hospodářský růst. Kromě klesající zahraniční poptávky zmiňoval ve své řeči guvernér BoE King jako hlavní problém i vyšší náklady financování domácích bank, které se následně přenášejí i dále do ekonomiky v podobě vyšších sazeb z úvěrů. Zhruba měsíc staré opatření BoE - Funding for Lending Scheme (FLS; financování pro poskytování půjček) si klade za cíl tento proces zvrátit. FLS, jak napovídá název, má v následujících 17 měsících stimulovat banky k uvolnění většího objemu prostředků do ekonomiky a podpořit tím domácí spotřebu a investice.
 
Je každopádně zřejmé, že hlavním motorem růstu globální ekonomiky budou i letos rozvojové země. V tomto ohledu pozitivní zprávy přišly dnes ráno z Číny. Inflace v červenci poklesla dále pod 2 procenta, což centrální bance otevírá prostor pro expanzivní měnovou politiku (cíl jsou 4 procenta). Ta je, na rozdíl od svých kolegyň z vyspělých zemí, na hony vzdálena pasti nulových úrokových sazeb a s mírou povinných minimálních rezerv kolem 20 procent má dost prostoru k uvolnění měnových podmínek.
 
Ať již dopadnou snahy centrálních bank o oživení ekonomiky jakkoliv, je zřejmé, že čistě lokální krizi může v současném globalizovaném světě zažít snad pouze Severní Korea.

Petr Báča
Analytik ČSOB