Ke vzpamatování se ekonomice pomohla především spotřeba domácností, která vzrostla o půl procenta, a export. Domácnosti reálně více nakupovaly zboží krátkodobé a střednědobé spotřeby, více utrácely za služby, avšak do pořizování si aut a dalšího dlouhodobého zboží se zatím nehrnuly.

Celkově však spotřeba českých domácností zaostávala za rokem 2019 o více než osm procent.

Pozitivní byl tentokrát i vývoj investic, i když šlo pouze o ty stavební. Přesto v investice do bydlení zaostávaly za předcovidovou úrovní o téměř 18 %. Je vidět, že bytová výstavba stále vázne, a to není rozhodně pozitivní signál s ohledem na zvyšující se dostupnost hypoték. Málo bytů na jedné straně a levnější peníze na straně druhé jsou mixem, který nejspíš povede jen k opětovnému nárůstu cen bydlení.

Celkové výsledky české ekonomiky nejsou rozhodně uspokojivé. Ukazují, jak hluboký zářez do životní úrovně a chodu celého hospodářství udělala vysoká inflace poháněná v našem případě nejenom energiemi, ale zdražováním téměř všeho. Ne náhodou se ceny v ČR od začátku pandemie zvýšily o 30 %, zatímco celá ekonomika si reálně odepsala ze svého výkonu 1,5 % procenta. Za období těchto pěti let nejvíce pokleslo stavebnictví, zemědělství, průmysl i obchod, výrazný nárůst zaznamenalo IT a poněkud překvapivě veřejná správa.

Ani v letošním roce ČR nejspíše rok 2019 nedožene. Ožívá sice spotřeba, ale signály z průmyslu zatím zůstávají negativní. Chybí zakázky a náš hlavní obchodní partner – Německo – balancuje na hranici recese.