Prozatím ji od toho odrazoval vysoký stupeň nejistoty a rizika převážně externí povahy, zatímco domácí čísla spíše nahrávala vyšším sazbám. A platí to i nadále, vezmeme-li v úvahu statistiky zveřejněné v době od posledního zasedání bankovní rady. Ať už jde o vyšší než očekávanou inflaci, která se dostala půl procentního bodu nad prognózu, jádrovou inflaci atakující tříprocentní hranici nebo poslední loňský HDP. Ten se sice dnes dočká zpřesnění i detailů, které za ním stály, nicméně o revoluční změnu zřejmě nepůjde. Problémem z pohledu centrální banky však zůstává, že jde o vesměs stará čísla. S ohledem na tzv. forward looking přístup mohou být tato data zajímavá, nicméně nejsou ničím jiným, než odrazem vzdalující se minulosti.

Mnohem podstatnější, než jejich minulé odchylky, by proto mělo být, zda "přepisují" výhled v horizontu 1-1,5 roku. A to už přece jen tak jisté není. Zvlášť pokud je prognóza na tomto horizontu optimistická, když předpokládá, že ekonomický růst bude akcelerovat a koruna rychle posilovat. „Jistá“ je zatím jen inflace, která se v únoru pravděpodobně posunula znovu vzhůru a v březnu se dokonce může dotknout tří procent. Poté ji však pravděpodobně čeká rychlý návrat zpět k cíli, kde se nejspíše udrží i na horizontu prognózy.

Argumenty k rychlejšímu postupu se sazbami tak zatím dává ČNB do rukou snad jen koruna, která po čase citlivě reaguje na jakékoliv jestřábí výroky centrálních bankéřů a vlastně především díky nim se v posledních dnech vrátila k prognózované úrovni. Jestli se jí bude chtít následovat prognózu i ve druhém čtvrtletí, kdy by si podle ČNB měla připsat k dobru skoro 2 %, už tak jisté rozhodně není. Ani na konci prvního poločasu mezi zasedáními bankovní rady tak není jasné, jak může dopadnout její příští hlasování. Chuť zvyšovat sazby tu nepochybně je, nicméně otázkou zůstává, zda ji ještě na chvíli nepotlačí ony přetrvávající rizika a nejistoty. Nezbývá, než sledovat každé relevantnější domácí i zahraniční číslo a vyhodnocovat.

Už dnes budeme moudřejší, pokud jde o vývoji ekonomiky v dávném čtvrtém kvartále nebo o náladách panujících v největším tuzemském odvětví v právě skončeném únoru. Jisté je jen to, že centrální bankéři mají ještě 4 celé týdny, než budou muset znovu rozhodovat.