Výsledky stavebnictví v Evropě jsou v posledních pěti letech velmi slabé a letošní rok nebude z tohoto pohledu výjimkou. Z dat Eurostatu se zdá, že to nejhorší už má stavebnictví snad za sebou, avšak z červených čísel ještě nevybředlo.
Rekordmany v průměrném poklesu v prvních osmi měsících roku jsou Polsko a Portugalsko, následované Slovenskem Itálií a Českou republikou.
Růst stavební produkce v prvních osmi měsících letošního roku hlásí jen čtyři země, a sice Španělsko, Maďarsko, Rakousko a Švédsko. Stavebnictví ve všech ostatních zemích Unie včetně Německa vykazuje zatím stále ještě pokles.
Důvodů, proč stavebnictví zatím patří mezi poražené v Evropě, je hned několik. Prvním je jeho dřívější boom, s jehož důsledky se některé země musejí vyrovnávat dodnes.
Dalším důvodem je omezená investiční aktivita firem, které se obávají dalšího vývoje evropské ekonomiky a nechtějí se za současné situace příliš pouštět do rizikovějších projektů.
Třetím důvodem či průvodním jevem může být i snižující se úvěrová aktivita západoevropských bank.
A v neposlední řadě čtvrtým důvodem, o němž lze spekulovat, jsou úspory na straně veřejných výdajů, a tedy i veřejných investic. Evropa zvyklá na permanentní dluhové financování byla pod tlakem dluhové krize nucena alespoň trochu přehodnotit své výdaje, což se nemohlo nedotknout i stavebních investic.
Jak se zdá, evropské stavebnictví má zřejmě to nejhorší (dno) za sebou a decentně se odráží ode dna. Jeho výhled je však dán možnostmi veřejných investic a mírou investiční aktivity soukromých firem i domácností, jejichž perspektiva není až tak pozitivní. Naděje na viditelnější zlepšení se proto rýsuje až v horizontu minimálně jednoho roku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz