Pokud se podíváme na roční kumulované výsledky, je vidět, že se stále prodává o třetinu méně vozů než v rekordním roce 2018. Konkrétně to znamená, že trh je nyní o 4,4 mil. aut menší než dva roky před covidem.

Postcovidové oživení, které loni na jaře vyvolávalo naděje návratu k normálu, vystřídal čipový hladomor trvající až do letošního roku. Nyní, kdy se situaci u polovodičů obrátila k lepšímu, zřejmě automobilky začnou narážet na důsledky energetické drahoty. Nejenom z pohledu svých nákladů, ale zejména vyvolané změny chování odběratelů – tedy firem a domácností.

Za prvních osm měsíců letošního roku se registrace vozů už poklesly o dalších téměř 12 %. Pokles vykazuje všechny čtyři největší národní trhy v rámci unie – největší pak Itálie, kde se letos prodalo o 18 % aut méně než loni.

Z pohledu jednotlivých velkých koncernů si vedl přítomných na evropském trhu si nejlépe vedl Hyundai, kterému daří růst na klesajícím trhu a posilovat tak svůj tržní podíl až na téměř 10 %. Registrace nových vozů ze skupiny Volkswagen – jako největšího producenta osobních aut na kontinentu – naproti tomu poklesla v této době o 15,6 %.

V dalších měsících mohou výsledky prodejů nových vozů vypadat na první pohled pozitivně. Zafunguje totiž efekt nízké srovnávací základny a dosavadních delších čekacích lhůt. Bude se v podstatě realizovat odložená poptávka, zatímco tu novou budou ovlivňovat vysoké ceny energií, respektive rekordní inflace, měnící chování spotřebitelů.