Růst spotřebitelských cen v prosinci podporovaly především sezónně dražší potraviny, nicméně jejich vliv z části kompenzoval krátkodobě zlevněný alkohol a vedle něj i pohonné hmoty. Oproti listopadu se tak ceny zvýšily jen o 0,1 %.

V meziročním vyjádření inflace zůstala stejně jako v listopadu na úrovni dvou procent. I nadále platí, že polovinu inflace tvoří – podle očekávání – zvyšující se náklady na bydlení. Jde tedy především o stále dražší energie, zvyšující se nájemné zrcadlící rostoucí ceny nemovitostí. Naproti tomu růst cen potravin se oproti roku 2017 v podstatě zastavil.

Nejenom za bydlení si lidé připlácejí a budou i nadále připlácet stále více. Jsou to i další služby, které budou inflaci ve stále větší míře „řídit“ i v roce letošním. Ceny služeb totiž nereagují pouze na zvýšenou poptávku, jako je tomu například u hotelů a restaurací, ale reflektují i zvyšující se mzdové náklady. Vzhledem ke stále přetrvávajícímu napětí na trhu práce lze přitom předpokládat, že ani v letošním roce tento tlak nepoleví.

Předpokládáme, že v roce 2019 se bude inflace pohybovat lehce nad cílem ČNB. Teprve v závěru roku by se měla opět vrátit k dvouprocentní hranici. Hodně o dalším vývoji inflace však napoví až její lednový výsledek. Ukáže se totiž, o kolik se znovu zvýší nájmy, ceny elektřiny a plynu a vůbec všech důležitých nákladů spojených s bydlením. I rok 2019 tak bude nepochybně rokem dražšího bydlení.

I když inflace zaostala za prognózou ČNB – a to nikoliv jen symbolicky – je stále pravděpodobné, že centrální banka přistoupí v únoru k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Podporovat ji v tomto kroku bude i koruna, která sice mírně v úvodu roku posílila, nicméně k prognózovaným úrovním má stále ještě daleko. Jediné, co by mohlo ČNB od zvýšení sazeb odradit, respektive jej odsunout, jsou především negativní zprávy z německé ekonomiky balancující na hranici recese.

Petr Dufek
finanční analytik