V každém případě první vlaštovky zlevňování už začínají být vidět. Jde především o zemní plyn, jehož cena se meziměsíčně snížila o 1,6 %. Je to zatím kosmetická změna, protože plyn je stále meziročně dražší o téměř tři čtvrtiny, avšak jde o první náznak pozitivního obratu na trhu s energiemi.

Nepříjemné je naopak zvyšování cen potravin nebo bytového vybavení. Máme zde sice silnou korunu, která by měla zlevňovat dovážené zboží a námořní tarify se propadly na předcovidovou úroveň, avšak ceny zboží dál rostou.

Slabší poptávka, která se odráží v klesající spotřebě domácností i maloobchodních tržbách, by však měla stále více prostor pro zdražování omezovat. Prodejci se tak budou muset stále častěji rozhodovat, zda mít plné sklady zboží nebo zda raději nezlevnit.

Prognóza ČNB v podstatě vychází. Inflace byla jen dvě desetiny nad oficiálním odhadem. Podstatné rovněž bude, jak moc v únoru poklesla jádrová inflace, která je očištěná o vliv potravin a energií. Na její prezentaci si budeme muset ještě pár hodin počkat.

Pokles inflace nás čeká i v následujících měsících, kdy bude opět vidět vliv srovnávacího základu, ale inflaci by měly začít ovlivňovat i příznivější ceny energií. Postupem by mohla začít brzdit vlna zdražování v restauracích a jako tlumič zafungují i ceny bytů zahrnuté v tzv. implikovaném nájemném.

Ke dvouprocentní inflaci se dostaneme nejdřív v roce 2024.