Více než polovina meziroční inflace jde stále na vrub rostoucím cenám bydlení. Citelný je nejenom nárůst nájmů, ale především pak energií, které reagují na vývoj cen v zahraničí. Za bydlení si lidé v průměru připlácejí 5,5 %, nicméně dopad na jednotlivé domácností je odvislý od typu bydlení, lokality, způsobu vytápění apod.

Viditelně dražší jsou letos i služby v oblasti ubytování a stravování, cestovního ruchu apod. v důsledku rostoucích mzdových nákladů a samozřejmě i silné poptávky, která se zvyšuje díky rostoucí kupní síle obyvatel. I proto je inflace u služeb výrazně vyšší než v případě zboží v obchodech, kde se navíc zostřuje konkurence mezi kamenným a virtuálním prodejem.

Aktuální inflace nebude mít s největší pravděpodobností dopad na rozhodování centrální banky, i když je tři desetiny procentního bodu nad současnou, nicméně už starou, prognózou. ČNB se bude řídit svým novým výhledem, který bude mít už na začátku srpna k dispozici. A tuzemská inflace, která navíc směřuje k nižším hodnotám, nebude tentokrát sehrávat až takovou roli. Zvlášť když stále přetrvávají nebo dokonce zesilují zahraniční rizika a nejistoty. A významný nebude nejspíše ani kurz koruny odchylující se od modelu ČNB.

Co čekat dále? Inflace by v příštích měsících mohla zamířit ještě níže a dostat se na dohled dvouprocentního cíle ČNB. Vzhledem k tomu, že zřejmě dojde k výraznému navýšení spotřebních daní, nebude návrat na cíl rychlý ani v příštím roce. Z pohledu ČNB však nejde o nic podstatného, protože změny nepřímých daní patří přímo do výjimek z plnění inflačního cíle.