Inflace dosáhla v srpnu – stejně jako v červenci 2,9 % a byla tak o tři desetiny procentního bodu nad poslední prognózou centrální banky. Stále platí, že za českou inflací stojí především rostoucí náklady na bydlení reflektující rekordně drahé nemovitosti, rostoucí nájmy, zdražující energie (jen v případě elektřiny jde o téměř desetiprocentní nárůst) a další služby spojené s užíváním bytů. Bydlení je tak „odpovědné“ za téměř polovinu současné inflace.

Čtvrtina aktuální inflace jde na vrub potravinám, které jsou nyní meziročně dražší o téměř 4 %, mimochodem opět především „díky“ dražším bramborám. Otázkou navíc zůstává, kam se ceny potravin vydají po letošní úrodě. Za inflací však nemůžeme hledat pouze drahé bydlení nebo brambory, ale také silnou poptávku spotřebitelů, která prostor pro růst cen sama vytváří v případě rekreací. A zapomenout nelze ani na rostoucí mzdové náklady promítající se do cen osobních služeb. Zatímco ceny služeb dál svižně rostou, ceny zboží za nimi stále ještě díky silné konkurenci v maloobchodě zaostávají.

Inflační tlaky v české ekonomice nejspíše hned tak nepoleví. Nic nenasvědčuje, že by polevilo napětí na realitním trhu, stejně jako nepolevil tlak na růst cen energií. Inflace se proto může dál držet v blízkosti tří procent, a to až do konce letošního roku. Na začátku příštího roku navíc spotřebitelské ceny ovlivní vyšší daně u alkoholu a cigaret, takže na návrat k cílové hodnotě ČNB si budeme muset ještě poměrně dlouho počkat. Proto i dnešní inflace může centrální bance posloužit jako silný argument ponechat úrokové sazby dál beze změny.