Ale ani tentokrát nebyl vývoj mezd jednosměrný či jakkoliv jednotný napříč ekonomikou. V odvětvích nejvíce postižených lockdownem mzdy dokonce klesaly, ať už jde o kulturu a rekreaci nebo oblast HORECA. Naproti tomu nejrychleji rostly mzdy v realitním businesse, který se těší velkému zájmu domácích i zahraničních klientů a investorů.

V průmyslu, který ekonomiku vlastně držel nad vodou a téměř se už z pohledu výroby vrátil na předkrizovou úroveň, mzdy vzrostly jen o 2 %.

Průměrná mzda je stále virtuální číslo, neboť zastřešuje zcela rozdílné mzdové úrovně i protisměrné trendy, a navíc na ni nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Mnohem zajímavější je proto vývoj mediánu, který tentokrát rostl pomaleji než průměr (jen o 2,5 %), což znamená, že pomaleji se tentokrát přidávalo lidem s nižšími příjmy. Polovina zaměstnanců tak „brala“ méně než 29 867 korun.

Tentokrát je však vývoj průměru i mediánu přece jen o trochu víc „zavádějící“ než obvykle, protože v důsledku zrušení superhrubé mzdy si lidé přilepšili více, než vyplývá z těchto tradičně suchých statistických čísel.

A co čekat dále? Trh práce je pod tlakem nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některých tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i lockdownovaná odvětví, a proto by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádný dramatický skok však v letošním roce čekat nelze.