Na poptávkové straně měly hlavní zásluhu o růst investice, které se tentokrát zvýšily o 9,2 %. Investují přitom především podniky do strojů a ICT s tím, jak se musejí vyrovnávat jednak s přílivem nových zakázek, jednak s nedostatkem pracovníků, který se stal hlavní brzdou další expanze průmyslu jako největšího odvětví ČR. Nárůst ovšem není vidět jen u strojních investic ale i ve výstavbě infrastruktury, komerčních nemovitostí a bytů. A to lze rovněž hodnotit jako pozitivní výsledek, vzhledem k přetrvávajícímu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po nemovitostech, respektive s ohledem na zaostalost tuzemské dopravní sítě.

Asi nejméně překvapivý je příspěvek spotřeby domácností k růstu poptávkové strany, který se odvíjí na jedné straně od rekordní zaměstnanosti, na straně druhé od rychlejšího zvyšování mezd. Domácí poptávka tak už další čtvrtletí hraje hlavní roli v růstu ekonomiky a odráží se i ve vyšší potřebě dovážet zboží investičního i spotřebního charakteru. 

Z pohledu odvětví není žádným překvapením, že otěže ekonomiky drží i nadále průmysl a jako největší odvětví ekonomiky se na růstu podílel více než z třetiny. Prim však už tentokrát nehrál podle dílčích zpráv statistického úřadu automobilový průmysl, ale výroba elektroniky, elektrických strojů a zařízení a strojírenství. S ohledem na výraznou závislost tuzemského hospodářství na automobilkách jde o docela dobrou zprávu, že roli lídrů mohou sehrávat i další, zvlášť pokud už automobilky nemají kam růst. 

Výsledky prvního čtvrtletí, byť jsou lehce nižší, stále patří mezi velmi dobré. V každém případě však ekonomika zpomaluje a v dalších kvartálech bude toto zpomalení ještě viditelnější. Výsledek kolem tří procent, respektive mírně pod nimi, by proto neměl být překvapením a už vůbec ne negativním signálem. Naše hospodářství se jen vrací k udržitelnějšímu růstu, na který má prostor a lidi. Proto by ani slabší čísla neměla ovlivnit rozhodování ČNB, která se tak může i nadále soustředit na inflaci, kurz a mzdy, které přijdou na řadu už v pondělí.