Svoboda projevu musí být posvátná, to je jasné a nepochybné. Ale je také pravda, že svoboda projevu je zbytečná, pokud lidé nemají co říci. Dějiny naší civilizace nás učí, že ke svobodě projevu musí patřit také:

a) schopnost diskutovat. A tím se opravdu nemyslí to, že dva nebo více řečníků odříká každý svůj názor.

b) ochotu zahodit myšlenky a názory, které v té diskuzi neobstály.

Bez toho jsme jenom křiklouni. Lépe být svobodný křikloun než cenzurovaný křikloun, ale k dobrému výsledku nevede ani jedno.

Proto začínám pořádat řečnické souboje – jako praktické ukázky, jak může vypadat debaty kultivovaných a vzdělaných lidí. Jako něco, o čem bych rád, aby se stalo normálním. Ve středu 8. června vystoupí profesor antropologie Ivo Budil a filosof Jiří Hejlek. Více ZDE.

(zdroj: petrhampl.com)