Bez ohledu na to, kdo bude zvolen americkým prezidentem, nezmění se nic, stejně bude vládnout deep state, napsal mi jeden čtenář.

Je to tak? Ano i ne. Samozřejmě, že prezident nemůže prosadit úplně cokoliv, nicméně to neznamená, že by nemohl vůbec nic. Ostatně, trumpovské roky byly jiné než bidenovské. Za Trumpa by nevypukla válka na Ukrajině, Ukrajina by dnes nebyla úplně zničená země, ten téměř milion mrtvých Ukrajinců by byl dosud naživu (a nepočítaně Rusů) a Otakar Foltýn by pronásledoval dezinformátory pod nějakou úplně jinou záminkou.

Deep state, tedy tiché spojenectví státní a korporátní byrokracie a profesionálních intelektuálů, si nemůžeme představovat jako jednolitou skupinu se společnou vůlí (je to nemožné z důvodů, ke kterým se někdy vrátím). Jedná se o složitou strukturu, kde různé části mají různé zájmy a prezident může mezi nimi manévrovat. Tu se přikloní na jednu stranu, tu na jinou, tu poštve různé sekce proti sobě. S odkazem na Curtise Yarvina jsem se tomu nedávno věnoval.

Navíc jsou pořád ještě některé úkony, které vyžadují aktivní prezidentův krok. Nemohou se stát bez prezidentovy spolupráce, leda by deep state převzal vládu otevřeně, což je nemožné (to by to přestal být deep state). Čtenáře možná napadá, že Donald Trump už je ve věku, kdy by mohl mít nějaké zdravotní problémy. Třeba kulku v hlavě. Jenže to by na jeho místo nastoupil J. D. Vance, bannonovský revolucionář. Dá se tudíž spíš čekat, že se v deep statu budou horlivě modlit za Trumpovo zdraví.

(zdroj: petrhampl.com)