Dlouhodobě platí pravidlo, že poptávka po nacistech převyšuje nabídku, připomíná americký blogger Z-Man (ZDE). Desítky a stovky aktivistických skupiny jsou posedlé fašisty, zastánci nadřazenosti bílé rasy, členy KKK a podobnými týpky. Jenomže oni už žádní na světě nejsou! Tedy kromě karikatur – komických postaviček, jejichž význam v politice i veřejném životě je nulový.

Jenže ani nedostatek pravicových extrémistů ty multikulturní aktivisty neodradí. Když své extrémisty nemají, tak si je vymýšlí. Když si je nedokážou ani vymýšlet, znovu a znovu mění definici, aby sehnali aspoň nějakého.

Kdyby fungovalo centrální řízení, pak by si mohli nějaké pravicové extrémisty financovat, zároveň proti nim bojovat, vykázat spoustu činnosti a všichni by byli spokojení. Jenže ono to centrálně řízené není, a mezi multikulturními aktivisty zuří ostrý konkurenční boj. Kdyby někdo z nich tiše podpořil nějaké odporné extrémisty, riskoval by, že se to provalí a že ho zničí jeho kolegové usilující o jeho rozpočet. Místo stabilního dlouhodobého střetávání se tak aktivisté musí radikalizovat, i kdyby nechtěli.

(zdroj: petrhampl.com)