Před pár dny jsem tu připomínal, že nerozumíme populačnímu chování. Nevíme, proč porodnost někde kolabuje a někde se drží. Známe jednotlivé faktory, které k tomu přispívají (třeba dostupnost bytů), ale také víme, že žádný z nich není naprosto zásadní. Každý má samozřejmě své oblíbené teorie – konzervativci jiní než liberálové. Ale s empirickými daty není slučitelná žádná z nich.

Velmi podobně je tomu s rozením mimo manželství. Stačí se podívat na graf níže. Ještě před pár lety jsme se mohli domnívat, že je to dáno rozdílem mezi katolickými a protestantskými zeměmi.  Ale zjevně tomu tak není. Hraje v tom roli sociální politika (jestli jsou zvýhodňovány úplné rodiny nebo svobodné matky)? Zjevně ano, ale není to vliv dominantní. A opět jsme u toho, že nevíme. V pár případech víme, co tu změnu odstartovalo (často to byla ta sociální politika), ale nevíme, jak to vrátit zpátky.

Je dobré podporovat rozumně konzervativní nastavení pravidel. Samozřejmě, že když jsou podmínky nastaveny tak, že se muži bojí vstupovat do manželství (a mají k tomu objektivní důvody) a že výchova dětí bez otců je finančně zvýhodňována, projeví se to. Nečekejme ale, že odstranění těch chyb by vedlo k nápravě situace. Statistika by se nejspíš posunula o pár procent, možná ani to ne. Ta celá záležitost je mnohem komplexnější.

Mimochodem, víte, že mnozí velcí muži v evropských dějinách, včetně některých významných panovníků, byli bastardi?

Foto World Maps, Eurostat

(zdroj: petrhampl.com)