Už asi tak dva týdny slyšíme o tom, že nová dávka zbraní pro ukrajinské jednotky NATO má změnit situaci na bojišti a konečně rozdrtit Rusko, jehož armáda je beztak v zoufalém stavu. Zároveň se ale dozvídáme, že Ukrajinci všude ustupují a že jejich ztráty se kupí. A logicky se nabízí otázka, proč jsme ty úžasné zbraně neposkytli už před půl rokem.

Kdo sleduje americkou diskuzi, tomu to dává dobrý smysl. Jenže čeští čtenáři se o americké diskuzi nedozvědí. Dokonce už i prohlášení šéfa amerického generálního štábu Milleyho jsou v našem tisku upravována. NATO připravovalo Ukrajinu na válku s Ruskem několik let. Včetně výzbroje. Jenže z toho, s čím Ukrajina loni v únoru zahájila válku, už nezbylo nic. Přibližně od května nahradily původní ukrajinskou armádu jednotky, které jsou de facto jednotkami NATO.

Převládají v nich Ukrajinci (pro speciální úkoly jsou Američané, Britové, Holanďani atd.), nicméně velení je západní, výzbroj západní a výcvik západní. Stejně tak komunikace, logistika a všechno ostatní. Jenže i to, co státy NATO loni poskytly, už nezbylo téměř nic. Všechno rozstříleno ruským dělostřelectvem. Spolu se statisícem ukrajinských kluků.

Co dál? Loni poskytovaly státy NATO jen to, co mohly poslat, aniž by tím zcela ohrozily vlastní obranyschopnost. Jenže to taky došlo. Teď se tedy chystají poslat téměř všechno, co mají. Británie téměř všechny své funkční tanky Challenger, Francie pouštní obrněnce určené pro boj proti povstalcům vyzbrojeným kalašnikovy. A tak dále. Touto dávkou zároveň možnosti končí. Dál už nebude co poslat a západoevropské státy NATO se stávají bezbrannými. To je právě předmětem současného sporu. „Svléknout donaha“ se totiž mají evropské státy, zatímco Američané svou bojeschopnost neohrozí.

Pochopitelně to vede ke sporům, a to především mezi politiky a vojáky. Vojáci nechápou, proč mají přijít o veškerou svou bojeschopnou techniku kvůli tomu, aby prodloužili válku o pár měsíců. Politici takový problém nemají. V České republice to Jana Černochová už dříve vyřešila odvoláním náčelníka generálního štábu Aleše Opaty, takže se už žádné spory nevedou. Nicméně spory se vedou třeba v Německu, kde kancléř – pod tlakem armády – odmítl odeslat veškeré funkční tanky.

Jak se tento spor může vyvíjet, to je jasné z toho, že Američané se nezdráhají provádět teroristické útoky vůči německé infrastruktuře a provádět operace tajných služeb proti německým politikům. Takže prodloužení války o nějaké měsíce a další desetitisíce nebo statisíce mrtvých Ukrajinců, a možná i mrtvých Čechů a Poláků. A žádný nápad co dál.

(zdroj: petrhampl.com)