„Babiš oblepil zemi lživými billboardy. Pavel chce odpovědět šířením pravdy,“ hlásaly palcové titulky na první stránce E15. Nechci teď zkoumat, jestli je ten výrok pravdivý, nebo jestli by novináři neměli být nestranní, ale upozorním profesionální stránku celé věci.

Ještě před generací uměli novináři rozlišovat žánry – zpravodajský článek, reportáž, komentář, rozhovor, fejeton atd. A bylo pokládáno za naprosto samozřejmé, že každý ví, co právě píše, a že pravidla toho žánru dodržuje. Byla to součást zvládnutí řemesla.

Věty, citované v úvodu, by nepochybně patřily do nějakého hodně vypjatého komentáře. Jenže na první stránku patří zpravodajský článek. Titulek má říkat, že vypukla válka, skončila válka, vláda schválila důchodovou reformu, inflace zpomalila, došlo k velké havárii na D1, byla vyloupena banka nebo cokoliv jiného. Má popisovat nějakou událost. Jenže tady se o žádné události nemluví – leda by tou událostí bylo, že redaktor si na něco udělal určitý názor. Obyčejná hrubá neprofesionalita.

Zmiňoval jsem to ve veřejné přednášce v Plzni, byť na jiném příkladu. Proč profesionalita zmizela? V době profesionality by se taková chyba stát nemohla. Ne proto, že ji zakazoval nějaký předpis, ale protože jiní lidé v redakci by to prostě nepřipustili. Z docela prostého důvodu, že si tím chránili svůj kapitál. Oni se řemeslu roky učili, investovali do toho spoustu úsilí a chtěli, aby se řemeslná úroveň dodržovala. Chránili svou investici.

Dokonce i po nástupu komunistů k moci v roce 1948 profesionalita zůstala. Místo buržoazních (demokratických) novinářů nastoupili komunističtí a místo buržoazních (demokratických) intelektuálů nastoupili komunističtí, ale i ti měli slušnou úroveň a chránili svou investici.

To je to, co se rozbilo. Ve stále více intelektuálních organizacích začali převládat lidé, kteří nepodnikli žádnou investici do znalostí, studia a profesionality. Nemají žádný důvod bránit rozumnou úroveň. A pak se ta úroveň hroutí.

Z dlouhodobého hlediska to je velmi špatná zpráva pro vládnoucí moc, protože síla oficiálních médií je založena právě na tom, že jsou profesionálnější a šikovněji psaná než opoziční alternativa. Ale tenhle rozdíl se zmenšuje.

(zdroj: petrhampl.com)