Petr Hampl: O přijatelných nerovnostech

13.12.2022 17:35 | Komentář

Denní glosy Petra Hampla.

Petr Hampl: O přijatelných nerovnostech
Foto: Screen: XTV
Popisek: PhDr. Petr Hampl, Ph.D., sociolog

Jaké nerovnosti jsou ještě přijatelné? Kdy už máme požadovat, aby stát zasáhl (třeba nějakým razantní zdaněním), aby nerovnosti snížil? Je to jen čistě pocitové nebo lze najít nějaké objektivní měřítko?

Navrhuji vyjít z biologie a stanovit pravidlo, že majetkové a příjmové rozdíly jsou přijatelné tak dalece, dokud jsou bohatí a chudí stejným živočišným druhem. Moment, copak to může být jinak? Copak bohatí a chutí mají buňky z jiného materiálu? Copak mají jedni dvě nohy a druzí šest nohou? Jasně, že ne, ale měřítko je někde jinde. Příslušníky stejného druhu poznáme podle toho, že se spolu mohou pářit a plodit potomstvo schopné dalšího rozmnožování. Přijatelné majetkové a příjmové rozdíly jsou tedy takové, že je myslitelné, aby děti bohatých a chudých vytvářely rodiny a měly děti. Čistě biologicky tomu nic nebrání, zato jsou bariéry společenské a kulturní.

Třeba z pohledu sociologa – spisovatele to v českém prostředí ještě funguje. Není asi myslitelné sňatkové spříznění s rodinou Babišů nebo Kellnerů, ale u „obyčejných“ miliardářů to je ještě představitelné. Stejně tak u pouhých bankéřů a členů představenstev zahraničních poboček. Na druhé straně je myslitelná nízkopříjmové rodina – i když třeba nápadník z prostředí chýnovských Romů jen velmi obtížně. Nicméně do stejného „živočišného druhu“, jako jsem já, lze zařadit víc než 90% společnosti. Z pohledu krajních pozic (nahoře či dole) to vypadá mnohem problematičtěji.

Nicméně obecně lze konstatovat, že takovéto rozdíly jsou ještě přijatelné, ale neměly by už dále růst Leda bychom našli mechanismy, jak zařídit, aby „majetkové rozdíly nevytvářely rozdíly mezi lidmi“ (jak to kdysi formuloval Christopher Lasch). Třeba takové, že by miliardáři posílali svoje děti do stejných základních škol jako údržbáři.

V duchu slyším otázku tržních komsomolců: Tak ty bys chtěl určovat, jak smí být kdo bohatý? Jo, přesně tak. To je něco, co by nemělo být stanoveno trhem, ale mělo by to vzejít z demokratické diskuze. A já bych v té diskuzi zastával stanovisko, že buď mají být rozdíly omezené nebo musí být udržovány instituce, které zajistí, že sociální vrstvy nevytvoří oddělené světy.

(zdroj: petrhampl.com)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

15:57 Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

Do pojmu „věrchuška“ zahrnuji nejen vrcholné představitele státní moci, politické elity-pseudoelity,…