Petr Hartman: Boj o místa na kandidátkách

05.09.2013 21:24 | Zprávy

Nezbytnou podmínkou pro zisk mandátu ve sněmovně je proniknutí na kandidátní listinu. Pro význačné představitele konkrétní strany by to měla být zdánlivá formalita. V těchto dnech jsme se na příkladu sociálně demokratického primátora Ostravy Petra Kajnara, nebo bývalého ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Tomáše Chalupy mohli přesvědčit o tom, že tak snadné to zase není.

Petr Hartman: Boj o místa na kandidátkách
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Zmiňovaní pánové se musí rozloučit s vidinou toho, že by v listopadu zasedli do poslaneckých lavic. Podobný osud čeká většinu těch, kteří byli úspěšnější a na kandidátku se dostali. Volných míst je pouze dvě stě, zájemců o ně například ve volbách v roce 2010 bylo přes pět tisíc. Pochopitelně u některých stran a hnutí je dosažení mandátů prakticky vyloučené. U jiných se dá naopak zhruba odhadnout, kolik by jich mohly získat. Propočty se liší podle velikosti jednotlivých volebních obvodů. V praxi to znamená, že téměř v každém kraji je hranice volitelného místa na kandidátce jinde. V některém regionu může reálně do sněmovny zamířit i dejme tomu pátý v pořadí, jinde pouze ten první. U očekávaných vítězů voleb leží šance na úspěch pochopitelně výrazně níž.  

Politici proto neusilují pouze o průnik na kandidátku, ale také o to umístit se na ní co nejvýše. Což atmosféru uvnitř stran ještě více vyostřuje. Jak ukazují zkušenosti z voleb v roce 2010, je v této souvislosti nervozita zbytečná. Lidé mají totiž možnost dát straně najevo, že o pořadí politiků na kandidátce mají poněkud jiné představy. Příležitost jim poskytují preferenční hlasy. Pokud jich obdrží kandidáti alespoň pět procent z celkově odevzdaných pro tuto listinu, posouvají se automaticky nahoru a ostatní padají níž.  

Například hned pěti lídrům kandidátek občanských demokratů se v roce 2010 stalo, že do sněmovny vůbec nepronikly. Přitom i při historicky nejhorším volebním zisku měli postup z prvního místa jistý. Jejich sešup nelze přičítat pouze akci, kdy někteří lidé reagovali kladně na výzvu, aby kroužkovali kandidáty z posledního místa. Na něm nebyla například Jana Fischerová, která se na Vysočině vyhoupla z dvanáctého místa na druhé, hned za Miroslavu Němcovou. Pouze tyto dvě ženy získaly v tomto regionu mandát pro ODS. Není náhodou, že obě dvě letos povedou kandidátky v Praze a na Vysočině.  

Kandidáti na nevolitelných místech tak nemusí být bez šance. Chtějí-li pravděpodobnost svého úspěchu zvýšit, měli by brát konzultace u Marka Bendy. Tomu se v roce 2010 podařilo získat mandát až ze 17. místa.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

David Smoljak byl položen dotaz

Můžeme kritizovat Trumpa, ale nemyslíte, že Evropa měla jednat o míru už dávno?

Vše přeci mohlo být jinak, kdyby Evropa jednala dřív a nesnažila se o to až poté, co se do toho vložil Trump. A jaký je váš odhad toho, jak jednání dopadnou? Bude Evropa dál podporovat Ukrajinu i případně bez USA? Protože asi není moc pravděpodobné, že Ukrajina přistoupí na mír za podmínek, které st...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Na život a na smrt

13:57 Petr Hampl: Na život a na smrt

Druhý pohled Petra Hampla