Petr Hartman: Kolik budou brát politici?

21.01.2015 22:17 | Zprávy

Týdny se dohadovali o tom, o kolik procent by měla vzrůst jejich základní mzda. Vyvolali tím řadu negativních reakcí veřejnosti. V momentu, kdy se dopracovali z pohledu občanů k přijatelnému kompromisu ve výši necelých 3 % od začátku letošního roku, oddechli si v domnění, že mají tento nepříjemný problém na dlouhou dobu vyřešen.

Petr Hartman: Kolik budou brát politici?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Řeč je o novele zákona o platech ústavních činitelů. Pravidla pro jeho výpočet byla nastavena jako násobek průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře. Jeho vývoj má kopírovat v pevně daném poměru i základní mzda politiků, soudců, nebo šéfů státních úřadů.

Kdyby průměrná mzda rostla, zvyšoval by se příjem ústavních činitelů a platilo by to i opačně. Na první pohled jednoduchý systém by měl fungovat bez problémů.

Nezbytnou podmínkou k tomu je, aby pracoval se správnými čísly. Nemám na mysli koeficient, který je jednoznačně zákonem daný. Řeč je o základu, který se násobí.

Ten by měl vycházet z dat statistického úřadu a měl by být vyhlášen ministerstvem práce a sociálních věcí.

Litera zákona byla sice naplněna, ale podle rozhodnutí Nejvyššího soudu chybným způsobem. Do výpočtu průměrného platu v nepodnikatelské sféře byly totiž započítány i zkrácené pracovní úvazky. Způsobilo to, že výše průměrného platu byla nižší, než kdyby se zahrnuly pouze tzv. plné úvazky.

Podle verdiktu Nejvyššího soudu tím byli ústavní činitelé ochuzeni o tisíce korun měsíčně, což si podle rozsudku vyžaduje nápravu.

V praxi by měli například dostat poslanci přidáno dalších 5000, nebo prezident republiky 13.000 korun. Platy ústavních činitelů opět získaly publicitu, o což politici zrovna nestojí.

Pozornosti veřejnosti a negativních reakcí na růst jejich příjmů se jen tak nezbaví. V následujících dnech se dá totiž očekávat polemika, zda se má chyba napravit i zpětně.

Zákonodárců by se to týkat nemělo. Ti měli řadu let základní příjem zmrazený. Neodvíjel se tudíž od průměrné mzdy, ale byl jednoznačně stanoven konkrétní částkou. To neplatí o příjmech soudců, kterým by mohl být rozdíl mezi chybným a správným výpočtem za několik let doplacen.

Jak dokazuje verdikt Nejvyššího soudu, i zdánlivě jednoznačný pojem, za který lze považovat statistickým úřadem vyjádřený průměrný příjem v nepodnikatelské sféře, lze vykládat různým způsobem. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

15:49 Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

„Americký lid vyjádřil silnou touhu po změně a obdaroval Trumpa silný mandátem, který tak bude mít d…