Zároveň se někteří politici podivují nad tím, že se měl náměstek Šiška dopustit podplácení, které má souviset s veřejnou zakázkou. Na první pohled skutečně může působit nelogicky, proč by měl úředník někomu slibovat úplatek, když by ho měl spíše vyžadovat. Podplácení je totiž trestným činem, jehož se dopustí ten, kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek.  

Přitom Vladimír Šiška měl podle zjištění Nadačního fondu proti korupci mít rozhodující slovo při zadávání velkých veřejných zakázek. Mohl tudíž ovlivňovat způsob vypisování veřejných soutěží, výběr jejich vítěze, nebo případně i rozdělení zakázky na menší části, u kterých nebylo potřeba vypisovat zmiňovanou soutěž. Zkrátka by se spíše očekávalo, že pokud bude Vladimír Šiška obviněn, potom z přijetí úplatku.  

Tento trestný čin je charakterizován v trestním zákoníku následovně: „Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Přitěžující okolností bývá, spáchá-li tento trestný čin jako úřední osoba.  

Jakým způsobem došlo k prohození předem očekávaných rolí, proč Vladimír Šiška podle policie podplácel, a nepřijímal úplatek, to rozkryje až vyšetřování. K tomu, aby ke zmiňovanému trestnému činu došlo, musí existovat dvě strany. A ta, která měla inkasovat úplatek, patrně spolupracovala s policií. Mohla tudíž asistovat při pořizování nezvratných důkazů, ke kterým v těchto případech patří řádně povolené odposlechy a obrazové záznamy. Dříve nebo později se jejich obsah objeví na veřejnosti. Do té doby se bude pouze spekulovat o tom, proč chtěl náměstek ministra práce a sociálních věcí někoho uplácet.  

Například Nadační fond proti korupci upozorňoval na podivnou zakázku týkající se systematizace resortu ministerstva práce a sociálních věcí. Její malou část získala firma MSM Informační systémy s.r.o. Zhruba za rok byla vypsána další zakázka na prakticky stejnou věc. Ta už se nyní netýkala přibližně dvou milionů, ale 65 milionů bez daně z přidané hodnoty. Veřejnou soutěž vyhrála podle oficiálních internetových stránek ministerstva společnost HEWLETT-PACKARD. Ve skutečnosti však uspěla ve sdružení s už zmiňovanou firmou MSM Informační systémy s.r.o. Ta je navíc podle zjištění Nadačního fondu proti korupci propojena s poradcem náměstka Šišky Pohlem.  

Takovýto postup může podpořit spekulace o tom, že větší společnost mohla formálně zaštítit aktivity menší firmy, která byla napojena na lidi mající nějaký vliv na rozhodování o přidělení zakázky za desítky milionů korun. Takže při pokračování spekulací by se mohla snaha o uplácení hledat v nějakém mechanismu, jak někdy získat velkou firmu, která by zaštítila účast menší společnosti na zakázce a zajistila jí příliv peněz, ze kterého mohou mít zisk její zadavatelé. Pochopitelně jsou to pouze spekulace. Nakolik jsou vzdálené realitě, to odhalí až další průběh celé kauzy.  

Ministerstvo práce a sociálních věcí už delší dobu přitahovalo pozornost Nadačního fondu proti korupci kvůli zakázkám, které se týkaly zavádění nových informačních systémů pro výplaty nejrůznějších dávek. Ostatně na začátku letošního roku, kdy začaly sociální dávky vyplácet místo obecních úřadů úřady práce, nový systém nefungoval. Odborníci z praxe poukazovali na celou řadu nedostatků a na některé nelogické změny. Vysvětlovali si to tím, že přechod na nový systém se mohl uskutečnit také kvůli tomu, aby ministerstvo dalo vydělat některým spřáteleným firmám. Není proto divu, že se pozornost policie zaměřila na náměstka, který měl takovéto zakázky tak říkajíc pod palcem.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele