V neposlední řadě si musí rozmyslet, zda se mu to vyplatí. Tím, že při vyvedení části prostředků z průběžného systému bude do něj přispívat o něco méně, se to odrazí v nižší penzi. Na propočtech pak záleží, zda to dostatečně vynahradí očekávaný příjem z penzijních fondů. Podle propočtů nezávislých expertů by nový systém měl být výhodný hlavně pro lidi s vyššími příjmy. Hranicí by měla být částka 23 tisíc korun hrubého za měsíc. Mělo by se to týkat zhruba třiceti procent občanů.  

Úředníci z ministerstva práce a sociálních věcí tvrdí něco jiného. Podle tzv. zprávy o důchodovém pojištění by na spoření v tzv. druhém pilíři měla vydělat zhruba polovina lidí. Problém je v tom, že tato kalkulace je založena pouze na rozdílu mezi penězi, které lidé formou sociálního pojištění zaplatí a financemi, které potom inkasují. Přitom nepracují s nejrůznějšími poplatky, ani s případnými výnosy jednotlivých fondů. Takovéto propočty spíše vyvolávají dojem, že mají pomoci zvrátit velmi nepříznivý poměr mezi počtem lidí, kteří by do tzv. druhého pilíře vstoupit mohli a kteří se do něj zapojit chtějí. Kvalifikované odhady se různí. Přesto z nich vyplývá, že pokud se nestane nic mimořádného, bude to číslo pod dvaceti procenty.  

Z průzkumů veřejného mínění lze rovněž vyčíst, že většina veřejnosti schváleným změnám příliš nerozumí. Například jen 14 procent dotázaných ví, jaká jsou pravidla pro vstup do tzv. druhého pilíře. Pouhá čtyři procenta pochopila, že když se do nového systému začlení, nebudou ho moci opustit. Aby byl zmatek ještě větší, není v tuto chvíli definitivně rozhodnuto o tom, zda nový systém začne od začátku příštího roku fungovat. Máme začátek listopadu a ve sněmovně se teprve bude rozhodovat o přehlasování veta prezidenta republiky. Ten vrátil do dolní parlamentní komory jednu z norem, která se týká směřování peněz na individuální účty pro tzv. druhý pilíř.  

Jde sice o technickou formalitu a ne o podstatu celé reformy, přesto bez ní nemůže být spuštěna. A v tuto chvíli Nečasův kabinet oficiálně nemá podporu alespoň sto jednoho zákonodárce, aby bylo veto přehlasováno. Zároveň oslabená koaliční vláda může v dohledné době padnout. Z výroků politiků se dá usoudit, že v tom případě by velmi pravděpodobně následovaly předčasné volby. V nich by měla velkou šanci na úspěch levice. Přitom předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka opakovaně a veřejně sliboval, že po nástupu k moci důchodovou reformu v současné podobě zruší. Pokud má změna v delším časovém horizontu vyřešit potíže s financováním penzí, pak by do nového systému měla přilákat co nejvíce lidí. Jinak svým způsobem postrádá smysl.  

Teoreticky má být spuštěna už za dva měsíce a otazníků kolem ní je v tuto chvíli stále ještě hodně. To samo o sobě musí zájemce o vstup do tzv. druhého pilíře odrazovat. Pokud přesto někdo i nadále váhá, potom mohl dostat další argument, proč zůstat v současném systému. Je jím oznámení jednoho z největších penzijních fondů v zemi. ING PF možnost spoření v tzv. druhém pilíři klientům nabízet nebude. Nehodlá riskovat svoji dobrou pověst. Pochopitelně do nejistého projektu se jeho představitelům pouštět nechce. A nejde pouze o dobré jméno, ale také o byznys. Náklady spojené s provozem fondů a hlavně s reklamou by totiž mohly převýšit předpokládané zisky.  

Člověk nemusí být zrovna dobrý počtář a zdatný finanční poradce, aby pochopil, že bez masivního zájmu a přílivu klientů nepředstavuje nový typ penzijního spoření výnosný obchod. Navíc se velmi rychle mohou změnit jeho podmínky a doplatit na to mohou nejenom fondy, ale i klienti.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele