Vyšlo jim z ní, že konfederace má na řešení problémů týkajících se například zaměstnanosti, ekonomického růstu, mezd a platů podobný názor jako česká levice. Je to zjištění stejně překvapivé, jako skutečnost, že týden se skládá ze sedmi dnů. Jen těžko lze počítat s tím, že by odborové hnutí nacházelo průsečík svých zájmů s programy pravicových stran. Ostatně nejhlasitěji se nespokojení odboráři ozývali většinou v momentech, kdy u moci byly subjekty právě z pravé části politického spektra.  

Zároveň tuzemské odbory nejsou natolik radikální jako ve Francii, nebo v Řecku, kde si masivními demonstracemi snaží vynutit různé věci, které by mohly být přínosné pro určitou zájmovou skupinu, ale výrazně negativně by ovlivnily celkový ekonomický vývoj dané země. Odbory v České republice představují spíše umírněnou sílu, která nijak dramaticky nenarušuje sociální smír. Je to dáno jednak tím, že celá řadu problémů se řeší v rámci tzv. tripartity. Jednak tím, že se konfederace nemůže opřít o širokou základnu, která by byla ochotna podpořit velké a dlouhotrvající protestní akce.  

I když nespokojenost lidí s počínáním politiků roste, neznamená to automaticky, že úměrně tomu posiluje autorita odborů v očích občanů. Přispívají k tomu i vazby na sociální demokracii. Například v tom slova smyslu, že právě na jejich kandidátkách se snaží odboroví předáci pronikat do aktivní politiky. Namátkou můžeme jmenovat bývalé předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Richard Falbra a Milana Štěcha. První z nich se na kandidátce ČSSD dostal do Evropského parlamentu, druhý potom do Senátu. Rovněž současný předseda konfederace Jaroslav Zavadil má pomocí sociální demokracie namířeno do sněmovny.  

To, že se odbory snaží ovlivňovat politiku, je přirozené a neexistoval by důvod se nad tím pozastavovat. Za podmínky, že to činí ve prospěch svých členů a ne v zájmu konkrétní politické strany. Výzva odborů k nevolení pravice může z tohoto důvodu vyvolávat určité pochybnosti právě v souvislosti se zmiňovanou Zavadilovou kandidaturou.  

Přesto lze apel odborových předáků pochopit snáze, než podobnou výzvu směrem k občanským demokratům z úst bývalého prezidenta a zakladatele ODS Václava Klause.