Přitom jde o člověka, na kterém je zjednodušeně řečeno zákon postaven. Ostatně jeho původní verze se na poslední chvíli přepisovala hlavně kvůli tomu, že část politiků nesouhlasila s tím, aby existoval generální ředitel státní služby. Obávali se toho, že by byl příliš nezávislý. Byť veřejně argumentovali tím, že nechtějí vytvářet nový úřad.

Místo toho vznikl náměstek ministra vnitra pro státní službu. Toho jmenuje vláda na základě doporučení výběrové komise. Její složení opět určuje kabinet. Současná koalice mohla obavy z politizace státní správy rozptýlit alespoň tím, že by do ní nominovala rovněž zástupce opozice, nebo dokonce někoho stojícího mimo tuzemskou politiku. V komisi jsou pouze představitelé sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL, což názorně ilustruje způsob uvažování politiků.

Nelze se proto divit tomu, že se do výběrového řízení přihlásili pouze tři uchazeči a ti ještě nevyhověli všem zákonem stanoveným podmínkám. Pochopitelně o post „superúředníka“ se nemůže ucházet každý. Zároveň nejsou požadavky natolik striktní, aby se do výběrového řízení nemohlo přihlásit více uchazečů a aby nesplňovali vše, co po nich pravidla vyžadují.

Zdá se, že novému projektu zkušení úředníci příliš nedůvěřují a nechtějí s případným nenaplněním velkých očekávání spojovat svoje jméno a riskovat kvůli tomu svoji dosavadní kariéru. Do zmiňované funkce mohou být jmenováni jenom jednou na dobu šesti let. Přitom právě na nich bude hlavně záležet, jakým způsobem se současná státní správa promění a začne pracovat podle podmínek stanovených v zákonu o státní službě.

S trochou nadsázky by se dalo říci, že opakovaným a dlouho trvajícím vybíráním náměstka pro státní službu by se mohlo politikům dařit smysl zákona hatit. To je pochopitelně spekulace, která zatím nevychází z žádných hodnověrných informací.

První nezdar lze patrně vysvětlit tím, že přijetí zákona se zpozdilo a jeho původní verze byla na poslední chvíli výrazně změněna. To vše mohlo vyvolat atmosféru zmatku, ve které by se hladký výběr náměstka pro státní službu rovnal spíše zázraku.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.