Vládnoucí garnitura nám říká, že si budeme muset všichni utáhnout opasky. To je dnes téměř každému jasné, ale od naší politické elity to nezní příliš přesvědčivě. Pokud totiž nezačne sama u sebe, pokud nezajistí výnosy z nekalých obchodů, pokud nezastaví daňové úniky a pokud bude i nadále hlasitě mlaskat u svých koryt, pak ji veřejnost těžko uvěří nějaké recepty na přežití krize. Zvláště, když žádné zřetelné koncepty nepřináší. Vládnutí tak připomíná spíše model pokus – omyl. A nejvíce kapacity věnuje vytváření různých zastíracích mlh. Je např. těžké přesvědčit lidi nad padesát let věku, že je nutné a rozumné odcházet do penze v sedmdesáti, když tato věková kategorie téměř nemá šanci sehnat práci. Je nevyšší čas procitnout z politické slepoty. Nespasí nás žádný vnější zázrak a ani žádné ideologické mantry.
K zásadní strukturální změně dozrál čas. Je třeba oslovit profesní špičky z reálné praxe a na základě zkušeností, znalostí, ověřených dat a informací stanovit další postupy a pak rozhodnout. Správa země potřebuje racionální manažerský přístup a méně politického balastu. Tak jako projektujeme budoucnost vlastní a své rodiny, tak také musíme projektovat budoucnost země. Bez společně sdíleného cíle a konkrétního programu budeme jen přešlapovat na místě a sčítat další ztráty.
Správa země musí být plně veřejná, transparentní, plánovaná, kontrolovatelná. Za to si ji platíme. Dnešní deformovaný model už není vzorem a inspirací k ničemu. Začít musíme důkladnou analýzou dnešního stavu. Z toho nám vyjde srovnání pozice našeho státu, rezervy, možnosti, určení priorit, hospodářská orientace atd. Centrem zájmu musí být občan, ne globální firmy a zákulisní spekulanti, kteří vysávají veřejné zdroje.
Co považují občané za prioritní? Bezpečnost, spravedlnost, zdraví, vzdělání, zaměstnání, … A co jim nabízí dnešní parlamentní strany? Odpovězte si sami. Warren Buffett kdysi prohlásil toto: „Má-li vaše loď už mnoho děr, pak neplýtvejte silami a energií při jejich ucpávání a najděte si novou loď“. Tentýž Warren Buffett nedávno řekl, že nechápe, proč by měl mít jinou daňovou sazbu, než jeho zaměstnanci. A to je velmi podstatné sdělení.
Všechny skupiny společnosti musí mít společný zájem zabránit katastrofickým scénářům dalšího vývoje. To není o stravenkách, jedné daňové sazbě apod. Nebavme se o nejasné korupci, nýbrž o konkrétních zlodějinách. A za ně musí následovat trest. Nebavme se o mlhavých reformách, nýbrž o zásadní strukturální změně. Recepty na omezení tolik diskutované korupce existují. Netřeba je vymýšlet. Proklamace ovšem nestačí.
Vraťme se k definici efektivního a solidárního modelu správy země. Posilme významně prvky přímé demokracie. Vraťme se k rozumnému progresivnímu zdanění. Snižme náklady na provoz státu. Stimulujme aktivní a zodpovědné občany, uvolněme kapacity a přirozený potenciál země. A netrestejme nemohoucí a potřebné. To je vrchol nemravnosti a cynismu.
Zdrojem energie je pozitivní myšlení a schopnost motivovat sebe i druhé. Základní komoditou investice do naší budoucnosti je čas. Neztrácejme jej nedůležitými půtkami a šarvátkami. Pojmenujme současnost a vykročme k jinému modelu. Jiná cesta není. Máte pravdu v tom, že negace a naštvání není program. Vraťme skutečný obsah pojmům svoboda, demokracie, právo a pořádek. To je první krok. Ptáte se na zcela konkrétní projekty v jednotlivých resortech? Ano, správně, tak to v příštím blogu začneme po jednotlivých kapitolách. Těším se na Vše náměty a reakce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Havlík