Opravdu, jak řekly, tak udělaly. Statistický úřad už upozornil, že ve třetím čtvrtletí letošního roku se platy státních zaměstnanců reálně zvýšily o čtyři procenta. Pak jde předpokládat psychologický efekt, že se nejen státní zaměstnanci přestanou bát utrácení a ekonomika utěšeně poroste.

Dalo by se říci, že měla pravdu sociálnědemokratická i Babišova kritika vůči Kalouskovi, který svými neuváženými škrty podtrhl celý sektor národního hospodářství. V každém případě je obdivuhodné, že přicházejí o tuzemské ekonomice tak skvělá čísla.

Samozřejmě v příběhu ekonomického úspěchu některé detaily úplně nehrají. Je například divné, že spotřeba roste, přesto se ve druhém pololetí nevybírá proti loňsku víc daní ze spotřeby včetně daně z přidané hodnoty. To může znamenat, že se pod novým ministrem financí snížila výkonnost výběrčích daní.

Tento parametr je pro chod státního ekonomického stroje nadmíru důležitý. Díky spotřebě se zdvihnou daňové příjmy státu, který pak může víc investovat a tím ekonomiku podpořit ještě dalším nástrojem. Tak třeba se současný nákupní optimismus na daních ještě projeví, na další dobrou zprávu si však zatím musíme počkat.

I při dobrých zprávách je ovšem třeba zachovat obezřetnost. Teorie, že vláda musí zvýšit výdaje, aby pomohla spotřebě a celé ekonomice, vychází ze zkušenosti sousedního Německa. 

Tamní vlády sázely na to, že dosáhnou pomocí veřejné podpory prakticky plné zaměstnanosti. Nejde o to, ušetřit na sociálních dávkách, ale zajistit oběh financí ekonomikou. Také proto Německo tak dobře obstálo v minulé krizi, přitom spotřeba roste dodnes.

Teď se přesto objevily obtíže, které naznačují, že německý stroj nemusí úplně fungovat. Zaměstnávání lidí, kteří úplně vždy nedosahovali vyhlášené německé produktivity, vedle k tomu, že Německo vyčerpalo takřka veškerý ekonomický potenciál. 

Podle webových stránek Patria-online tamní podniky sice platí více zaměstnanců, při jejich nižší produktivitě však firmám docházejí peníze na investice, a proto se odhady německého růstu postupně snižují.

To se děje právě ve chvíli, kdy se česká hospodářská politika začíná přibližovat té německé. Třeba hrozí Čechům něco podobného. Jak známo, český export závisí na výkonech německého a případný výpadek u sousedů postihne i nás. Souvislost dvou ekonomik je však hlubší.

Sázka na plnou zaměstnanost a spotřebu se může stát dalším společným parametrem a jeho rizika se také mohou projevit ve stejné době. Pro Čechy třeba v té formě, že stát vyčerpá své volné rozpočtové prostředky na zvyšování platů. Pak mu při špatném vybírání daní nezbydou peníze na investice, bez kterých se ekonomika neobejde. Nemá smysl malovat čerta na zeď, ale právě v tomto smyslu je třeba sledovat reálné poměry a případně včas korigovat některá rozhodnutí.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.