Ovšem Evropská unie proplácí faktury zaslané z Prahy jen pomalu. Do konce minulého roku bylo v Bruselu vyúčtováno pouze 130 miliard.  

V každém z nadcházejících čtyř roků je tedy třeba vyúčtovat 150 miliard. Tedy víc, než za uplynulých pět měsíců dohromady.  

Pokud se peníze vyúčtovat nepodaří, pak náklady uhradí tuzemský daňový poplatník.  

Z jednoduchého výčtu je vidět, že často publikovaná kritika, která označuje ministra školství Josefa Dobeše za jediného hříšníka v oboru čerpání evropských dotací. Jádro problému leží někde jinde, ministrovy neuvěřitelné přehmaty mohou sloužit jako příklad selhání státní správy. Popis Dobešova čerpání je přitom dobré sledovat z toho pohledu, že peníze vyhozené na ministerstvu školství nezaplatí nějaký vzdálený Brusel, ale český daňový poplatník.  

Ministr tedy naplánoval dva projekty Okno a Sport, ze kterých má být většina utracena za tzv. mediální služby. Přehledné to je v případu Okno. Ministerstvo připraví za sto milionů osvětové materiály o tom, jak se mají prosté lidé orientovat v bance, při sousedském soužití, v rodinném životě, prostě ve složitém moderním světě. Poté zaplatí 480 milionů nějakému vydavateli bulvárních novin a ten bude osvětu publikovat na svých stránkách. Jedině tak se nezbytné informace dostanou prostým lidem, kteří čtou už jenom ten bulvár. Stojí za pozornost, že výběrové řízení na bulvár bude mít hodnotu 480 milionů korun. Kdyby mělo cenu o 20 milionů vyšší, musela by ho schvalovat vláda, nikoli pouze ministr Dobeš.  

V evropských dotačních programech se ale najdou desítky nebo stovky jiných a někdy ještě dražších projektů, které jsou očividně zbytečné, anebo v první řadě slouží k obohacení jejich autorů. Pomoc infrastruktuře je přitom nulová, anebo mnohem menší, než by mohla za utracené peníze být. V těchto případech jsou navíc politici či podnikatelé mnohem obratnější, vytvářejí složitější strukturu čerpání a zbytečnost projektů tolik nebije do očí. Na rozdíl od Dobešova okna jsou přitom už proplaceny a zaslány k proplacení Evropské komisi, které je ovšem proplatit nechce.  

Dobešovy projekty Okno a Sport jsou ovšem unikátní, protože byla zveřejněna diskuse, kterou o nich s ministerstvem školství vedly bruselské úřady, konkrétně Evropský sociální fond. V polovině prosince napsal jeden z ředitelů fondu dopis ministerskému náměstkovi, kde ho upozornil, že projekty nesplňují pravidla Evropská komise a že tedy navrhuje, ať česká strana zváží, jestli je opravdu chce uskutečnit.  

Dobešovo ministerstvo ovšem projekt Sport dva dny před Silvestrem schválilo a připravilo tak, aby se přes něj daly čerpat peníze. U Okna se chystalo provést obdobné kroky, po kritice bývalého ministerského náměstka Jana Vituly s tím ale počkalo.  

V polovině ledna tedy přišel z Bruselu další dopis, tentokrát už na nižší úrovni vedoucích odborů. Evropští úředníci tentokrát upozornili, že projekty Okno a Sport jsou natolik špatné, že je neproplatí. A pokud v nich bude Dobeš pokračovat, nedostane ani korunu v celém programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zmíněné programy jsou podle bruselských úředníků ostudou pro celý Evropský sociální fond a vůbec jejich navržení Dobešem může vést k tomu, že Evropská komise už nikdy českým ministerstvům nesvěří agendu, při které se rozdělují bruselské peníze.  

Ostrá kritika z Bruselu ukazuje, jaké jméno si Česká republika svým čerpáním v uplynulých pěti letech vybudovala. Vzbuzuje logicky obavy, kam až tato kritika může zajít, protože se dá logicky předpokládat zveřejňování dalších a dalších sporných evropských projektů.  

Očekávání se soustřeďuje na nejbližší týdny, kdy má být zveřejněna zpráva Evropského účetního dvora o České republice. Lucemburských auditorů se každý bojí, protože jejich přísnost při dohlížení na evropské peníze překračuje úroveň ostatních úřadů. Představme si tedy, jak může dopadnout kontrola nejpřísnějších evropských úředníků v zemi, kde kontrola veřejných financí významně kulhá. A když jde o Evropské peníze, tak se sami ministři předhánějí v tom, jak je rozdělit bez odpovídajících výkonů.  

Tuzemská politická elita se při zprávách o tunelování evropských fondů v České republice zatím tváří netečně. Není doloženo jediné koaliční jednání o tom, jak zlepšit průběh čerpání a jak přesvědčit Evropskou komisi, aby peníze proplácela. Dobešovy chyby při čerpání má řešit Dobeš sám.  

Dá se předpokládat, že vláda stejně zareaguje na zprávu účetního dvora. Ministři pokrčí rameny, zřejmě připomenou, že jde pouze o jeden možný názor. Pak třeba ještě upozorní, že se nám Evropa mstí za to, že odmítáme smlouvu o rozpočtové unii. Zhruba tedy může jít o přístup „vytahat z Evropy co nejvíc peněz a pak zmizet“.  

Únor tedy může leccos rozhodnout nejen o případném úspěchu či katastrofě při čerpání evropských dotací, ale také o dalších vyhlídkách zahraniční politiky.

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.