Aktuální článek vnímejte jako příspěvek do diskuse o vznikající Chartě veřejnoprávních médií, která vzniká pod patronací náměstka ministra kultury a kde moudře diskutuje elita veřejnoprávních médií s elitou médiích komerčních. Samozřejmě, bez zástupců nás, platících koncesionářů. Což je pro danou problematiku signifikantní. Dnes se vám pokusím nastínit jeden z modelů workflow, který by mohl fungovat a jehož pomocí bychom se mohli dobrat kýženého konce – tedy toho, co je to vlastně veřejnoprávní televize. Navrhuji začít z opačného konce, otázkou: Co rozhodně není veřejnoprávní v České televizi?

V první řadě je to určitě klientelismus, který je historicky tak rozbujelý, že ho již nikdy nebude možné zcela vymýtit. Klasický „jánabráchismus“ je prostě nejen v televizním, ale obecně v kulturně-mediálním prostředí jakýmsi nutným zlem. Přirozeným podhoubím je prostě omezený počet lidí – editorů, dramaturgů, herců, realizačních pracovníků, spisovatelů, novinářů atd.atd., jejichž profese a výhody s nimi spojené se dědí, ať už v rodinách či přes známé a kamarády, často po generace. Dal by se o tom napsat román. Jak si dramaturgové navzájem dramaturgují pořady či jak píší v pracovní době díla pro svého zaměstnavatele (ČT), a to za nemalé honoráře (od ČT). Jak někteří herci, etablovaní v úspěšných pořadech České televize, vydírají vedení odchodem, když jejich manžel/ka nedostane dvojnásobnou sazbu za herecký den nebo jiný výhodný kšeftík či pracovní pozici. Jak je televizní historie prostoupena rodinnými klany, které rozplete jen skutečný znalec televizního prostředí. Jak si někdejší ředitel ČT Brno udělal ze zpravodajství komerční teleshopping pro firmy svých jihomoravských známých.

No, bylo by to nadlouho. Tak nakonec nejabsurdnější z absurdních „malých domů“. Při bádání v Archívech bezpečnostních složek ČR jsem narazil na případ bývalého generálního ředitele Československé televize Zelenky, který si už za minulého režimu „zprivatizoval“ studio Jezerka, takto ojedinělý komplex v pražském parku, kde bylo vše na jednom place, a vysílal se zde pořad s nepřekvapivým názvem „Vysílá studio Jezerka“. Generální ředitel ČST Zelenka si nechával proplácet, kromě jiného, honoráře za scénáře k tomuto pořadu. A samozřejmě díky komplexnosti Jezerky se zde konalo natáčení kšeftíků různých mimotelevizních subjektů. A víte, kdo svého nejvyššího nadřízeného udal? Jeden s vedoucích inženýrů techniky! To prostě nevymyslíš. Takže klientelismus těžko z veřejnoprávní televize vymýtíme, ale měli bychom se o to alespoň pokusit. A začal bych tím, že Radu ČT jako právní subjekt (kterým nyní není) podřídíme organizačně i nákladově Parlamentu ČR. Když už si ji zvolili, tak ať za ni nesou i odpovědnost a řeší její nonsency a alibistická rozhodnutí ect.