Volby vyhrál Miloš Zeman, který se v politice pohybuje od roku 1989. Postupně byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR i Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Rovněž byl předsedou Poslanecké sněmovny i premiérem vlády ČR a své bohaté zkušeností v politice zúročil i ve druhé přímé volbě prezidenta ČR. Oponenti mu vyčítali vulgární vyjadřování a příznivci zase oceňovali jeho „zemité a svérazné“ chování a politickou nekorektnost. Přesto s převahou cca 3 % hlasů zvítězil.

Jiří Drahoš, i když měl podporu větší části masmédií, tak zřejmě doplatil na skutečnost, že podepsal  výzvu akademiků na obranu imigrantů, a také na to, že veřejně prohlašoval, že 2 600 migrantů Česká republika může přijmout, aniž by ji to ohrozilo. Naopak Miloš Zeman setrval na svém stanovisku, že Česká republika se nesmí podřídit diktátu Evropské komise a Bruselu ve věci vnucovaných kvót na přerozdělování nelegálních imigrantů do ČR. Při návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové v České republice se nerozpakoval ji sdělit: „Vážená paní kancléřko, když jste si domů pozvala hosty, tak je potom neposílejte na oběd k sousedům“. Politicky nekorektně ji tímto sdělil, že ČR se nehodlá  nechat vydírat odkazováním na solidaritu, a že se nevzdáme práva rozhodovat o své imigrační politice sami. Naopak poukázal na skutečnost, že vnější schengenské hranice Evropské unie je nutno lépe chránit. A voliči jeho postoje ocenili, neboť je známá skutečnost, že v Holandsku bylo před sto roky pouze sto muslimů, a dnes  jich tam žije již více jak jeden milion!!!

Volební účast v druhém kole prezidentských voleb byla 66,6 % oprávněných voličů, z čehož vyplývá, že jedna třetina voličů nevyužila svého práva a k volebním urnám nedorazila, na což v demokratickém systému mají právo. A nebo je jim jedno, kdo bude Českou republiku dalších pět let reprezentovat. Prezidentské volby proběhly, a tak se můžeme ptát: „Co nás čeká?“

Volbou Miloše Zemana prezidentem ČR získal premiér vlády ČR v demisi pan Andrej Babiš více času na druhý pokus o sestavení většinové vlády. Čelní představitelé politických stran, které mají v Poslanecké sněmovně svá zastoupení i nadále prohlašují, že s premiérem, který je trestně stíhán, do vlády nepůjdou a odkazují na závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), které byly zveřejněny na zpravodajském webu www.zpravy.aktualně.cz, a to patrně proto, že jsou jednostranně informování, neboť se patrně neseznámili s otevřeným dopisem společnosti IMOBA, a.s. - právního nástupce společnosti Farma Čapí hnízdo, a.s., ohledně vyšetřování OF/2015/1348/B4, který podepsal Mgr. Václav Knotek, předseda představenstva, a který byl zveřejněn dne 15. ledna 2018.  V něm se totiž mimo jiné uvádí:

„Společnost IMOBA se předně podivuje nad tím a žádá o vysvětlení, jak mohla být v rámci Vyšetřovaní vůbec vyšetřována ze spáchání podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, když v době údajného spáchání těchto trestných činů nebyla v České republice ještě zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Protože evropské právo neobsahuje žádnou bezprostředně účinnou právní úpravu těchto trestných činů a způsobu jejich trestání, může se podezření opírat pouze o vnitrostátní české právo, které však před 1. lednem 2012 trestní odpovědnost právnických osob neznalo. Společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., natož pak její právní nástupce společnost IMOBA, se tak nemohla dopustit žádného trestného činu před rokem 2012.

Zařazením společnosti IMOBA do vyšetřování tak došlo k porušení základního imperativu právního státu, a to ze zásady „není zločinu bez zákona“, podle které nikdo nemůže být trestně odpovědný za jednání, které v době jeho spáchání nebylo trestné. Proč o této skutečnosti vyšetřovatelé OLAF v  Závěrečné zprávě zcela pomlčeli? Je vyšetřovatelům OLAF - jako údajným špičkovým profesionálům – známo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-42/17 ze dne 5. 12. 2017, které výslovně uvádí, že evropské orgány jsou povinny tento princip respektovat? Z uvedeného vyplývá, že se můžeme těšit na odezvu Evropské komise, OLAFu a dalších orgánů EU „jak se popasují“ s těmito právními skutečnostmi a  argumenty.

Dne 5. ledna 2018 přinesla masmédia informaci, že Evropská komise podala žalobu u Soudního dvora Evropské unie na Českou republiku, Maďarsko a Polsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Proto premiér vlády ČR Andrej Babiš 29. ledna jednal s kompetentními představiteli EU o tomto problému, neboť ČR se nehodlá podřídit diktátu Evropské komise, neboť náš stát pomáhá při ochraně vnějších schengenských hranic finančně i personálně!

Česká republika má v tomto sporu podporu zemí V4  - Maďarska, Polska i Slovenska, které  svorně prohlašují, že „kvóty“ zbytečně dělí Evropu.

Premiéři zemí V4 se na svém posledním zasedání v Budapešti také shodli na názoru, že EU potřebuje reformu. Odmítají ultimáta a diktáty Evropské komise a prosazují názor, že v EU by měla fungovat dohoda a konsenzus. Rovněž odmítají ideu Evropských federativních spojených států, prosazovaných A. Merkelovou,  E. Macronem, J. C. Juncknerem a M. Schulzem a naopak prosazují ideu přetvořit stávající Evropskou unii v Unii evropských národů (UEN), která bude respektovat suverenitu a svobodu jednotlivých národních států, které budou mít zachovány volný pohyb osob a zboží, služeb a kapitálu s tím, že každý evropský stát bude mít právo na obnovu svých hranic, na vlastní azylovou i hospodářskou politiku atd. Země V4 tak přicházejí s novou vlastní vizí budoucnosti spojené Evropy.

Mgr. Petr Michek