Opravdu jsem tak upřímně nezasmál, jako u tohoto článku a fotografií (ZDE). Fešácké fárání, prý splněný sen. Podle fotek to vypadá, že bylo vyluxováno a byl utřený prach. Ne, prezident Pavel nesfáral, jen se svezl bezpečným výtahem trochu pod zem do prostředí, kde údajně prozkoumával nevyužívaný důl. No, nebudu se ptát, jak důl prozkoumal, ale vzpomněl jsem si na jiné fárání, také prezidenta, kterého jsem se účastnil.

Bylo to hned na začátku nové vlády a prezidentování „fungl“ nového prezidenta Havla. Tehdy horník, Ladislav Sobas navrhl, co takhle sfárat tak trochu inkognito do nějakého dolu. Láďa byl z dolu Staříč a tím bylo rozhodnuto. Láďa Sobas to zorganizoval na dole a prezident, místopředseda vlády Valtr Komárek, ministr hospodářství Láďa Dlouhý a ministr práce a sociálních věcí, tedy já, jsme vyrazili. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, žádná komedie za doprovodu médií, prostě přepadovka prezidenta. Dostali jsme cáchovnici, za ní pak fáračky, boty, záchranný balíček, přilbu a světlo s akumulátorem. Prováděli nás chodbami, kde vozíky vozily vytěžené uhlí, hajcmany se zpevňovaly chodby, špína a uhelný prach, co neodsály lutny. Prostě se pracovalo.

Naši hostitelé zřejmě chtěli vyzkoušet, jak dalece jsme odhodlaní vše „prozkoumat“ a vidět, zavedli nás k svážné jámě. Díra o průměru něco přes metr, která někde ve tmě, z které občas zablesklo světlo, dole končila. Prý se tam dole pracuje. Zřejmě nepředpokládali, že se tam bude někomu chtít se podívat. Ovšem to se v Havlovi spletli. Havel se na mne chvíli díval a já věděl, kolik uhodilo. Povídá, ale to se tam podíváme, hele ty jsi už fáral, tak půjdeš první. Říkám, žádný problém, sedl jsem si na kus kůže, protože jinak bych se do té díry nedostal, a po zadku jsem sjel dolů.

Dole jsem narazil na tří havíře, z nichž jeden byl odsouzený, tedy podle světla na helmě, které měl v červeném rámečku. Vykulili oči a povídají, co jsi zač. Povídám nějakej ministr práce a sociálních věcí. Nejdříve to vypadalo, že mne považovali za blázna, ale abych je uvedl do reality, jsem jen dodal, teď právě dorazil místopředseda vlády a za chvíli tady budete mít i prezidenta.

No, beseda bez protokolu s lampičkami na helmách a za stísněných poměrů měla také něco do sebe. Jen, pokud si vzpomínám, nikomu dalšímu se za námi, a opravdu nevím proč, nechtělo, a tak jsme chvíli povídali a bylo to fajn. Věřím, že na to setkání nikdo z účastníků nezapomněl stejně jako já. A proč to píšu? Snad ten pohled na ty fotky a velké titulky o tom úžasném fárání hlavy státu mě přiměly se zamyslet nad tím, že když dva dělají totéž, že to nikdy není totéž.