Pane předsedo, předpokládal jste v květnu, když jste primátorovi města předával petici, že ve Stovkách dojde ke zlepšení situace?
Ano, předpokládal jsem to. Odhadoval jsem, že se tak stane do roka či do dvou let.
Proč jste zvolil formu petice?
Chtěl jsem veřejně upozornit na problémy ve Stovkách a povzbudit vedení města Mostu k tomu, aby se snažilo legislativní cestou zabránit destrukci lokality, k čemuž již dochází. Jde hlavně o obsazování bytů romskou populací a nepřizpůsobivými. Zdá se mi, že se stále více bytů skupuje. Mluvil jsem s lidmi v realitních agenturách a kancelářích. Dozvěděl jsem se, že působí po celé republice. Fungují tak, že byty v Praze, Plzni a jiných atraktivních městech vykupují od romských a nepřizpůsobivých občanů. Realitky jsou ochotné za ně zaplatit až 300 tisíc korun a na oplátku jim nabídnout byt v Mostě. Ten je v podstatě zadarmo. Je to dárek za uvolnění bytu v atraktivním městě. Řeknou jim: „Tady máte byt v Mostě. Tam nedostanete práci, ale naopak dostanete podporu a veškeré sociální dávky. Přestěhujte se tam.“
Cikáni a nepřizpůsobiví s nabídkou rádi souhlasí. Tito lidé se ve velkém množství stěhují do Mostu. Je to město, kde je statisticky nejvíce nezaměstnaných v republice. Trh práce přitom nabízí spoustu volných míst. Tito lidé ale nemají zájem pracovat. Nemají vůbec žádnou motivaci k tomu, aby pracovali. Dokud jim stát bude poskytovat štědré sociální dávky, situace se nezlepší. Cikáni a nepřizpůsobiví dostávají peníze za nic, přesněji za to, že se flákají. Proč by měli potřebu chodit někam do fabriky za 15 tisíc korun? Ministr financí přitom pořád hledá finanční rezervy. Leží na chodníku! Poskytováním dávek nepracujícím peníze mizí v kanálech či jsou vyhazovány z oken.
Dávky jsou jistě nutné k tomu, aby člověk nějakým způsobem přežil nouzovou situaci. Třeba ten, který přijde o práci. Ale to, co se děje ve Stovkách, není tento případ.
Sedmičlenné nepracující rodině bydlící v bytě 2+1 se za měsíc sejde 30 – 40 tisíc korun. Stát těmto lidem zaplatí nájem a oni si vlastně mohou dělat, co chtějí. Desetitisíce mají pro sebe, utrácejí je v hernách. Kde to jsme? Lidi musejí pracovat, aby se vůbec uživili, aby dokázali vychovat děti. Cikánům a nepřizpůsobivým je to ale úplně jedno. Dětí si naopak zplodí pět, aby z nich měli peníze snad až do konce života.
A jak je vychovávají? Dělají to vůbec? V čem je přínos nevzdělaných a neukázněných dětí a dospívajících pro budoucnost tohoto státu?
Tito rodiče by měli být okamžitě zažalováni za zneužívání dávek, za špatnou výchovu dětí a mládeže. Rodiče dětem ani nevysvětlí, co je to práce. Některé děti jsou dokonce vyhazovány z bytů. Nedochází k porušování legislativy, například zákona o rodině? Co se děti vůbec učí od rodičů? Mluvit sprostě, koukat na sex, rozmnožovat se. Rodiče dětem říkají, že je normální nepracovat a chodit pro dávky. Vzdělání jim neposkytují, sami jsou nevzdělaní.
Mezi lidmi se hovoří o velké migraci. Odkud cikáni a nepřizpůsobiví přicházejí ponejvíce?
Ve Stovkách vím o několika lidech z Kladna, objevil jsem pár Slováků. Mezi lidmi se ponejvíce mluví o Moravskoslezském kraji a východním Slovensku.
Kam odcházejí slušní obyvatelé Stovek?
Na venkov. Ve vesnicích si stavějí domky. Jedna rodina si postavila dům rovnou na okraji Mostu.
Ve Stovkách probíhá tzv. mapování, tedy kontroly bydlících v bytech, jež jsou prováděny pracovníky magistrátu, bytového družstva, příslušníky městské a státní policie v bytech. Mapování jste nejdříve přivítal, nyní vyslovujete názor, že nebude účinné. Proč si to myslíte?
Mapování je provádění kontrol, které má přinést poznatky o tom, kdo v bytech ve Stovkách vůbec bydlí a kolik jedinců žije v jednom bytě. Jsem v tom dost pesimistou, protože se do mapování musí zapojit – pokud má být opravdu účinné a objektivní – několik institucí a jejich postup musí být řádně koordinován. Musí se do toho zapojit také sociálka. Policie má pravomoc požádat o předložení dokladu totožnosti. Všechny tyto údaje by se měly shromažďovat. S těmito lidmi by měl pracovat hlavně sociální úřad, také úřad práce. Instituce by měly vědět, odkud obyvatelé Stovek přišli, jestli byl s nimi problém v předchozím bydlišti. Jde také o to zjistit, jaké dostávají dávky, kdo byt pronajímá, kdo je skutečným vlastníkem a zda se neobohacuje na úkor bydlících, kolik vlastně chce za bydlení peněz. Získávané informace by se měly vztahovat také k rodině. Mám manželku, dvě děti. Mám nějaký rodinný příjem a z toho žijeme. A kolik si z něho shrábne nějaká realitka.
Jaké obyvatelstvo ve Stovkách převažuje?
Hodně občanů žije v této čtvrti dlouho – třeba i 30 a 40 let. Jsou to starousedlíci. Je to pro ně čtvrt, ve které vyrůstali, hráli si tam jako malé děti. Mají tam zázemí, rodinu, a přitom musejí ustoupit skupině obyvatel, která se moc rozpíná. Musejí se odstěhovat, hledat jiný byt a shánět peníze, aby si byt jinde mohli koupit. Přitom do toho původního investovali nějaké peníze. Koupili si ho od města.
Kdyby nedocházelo k devastaci a ve Stovkách žili kulturnější lidé, bylo by tam hezké bydlení. Některé domy byly v rámci Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) zrekonstruovány. Mají hezké fasády, plastová okna atd. Byty tím byly zhodnoceny, dneska by jeden mohl stát kolem 300 až 400 tisíc korun. Problém ale je ten, že se nacházejí v neatraktivní části města, cena jde tedy dolů. Když budu chtít svůj byt prodat, tak ho prodám za 150 za 200 tisíc a budu rád. A stát se má starat o to, aby cena bytu byla taková, jaká by měla být, a aby lidi vydělávali. Ale tady lidi prodělávají. Stejnou situaci je vidět v litvínovském Janově. Dříve atraktivní sídliště v podhůří Krušných hor nabízelo hezké byty za slušnou cenu. Se zhoršující se situací na sídlišti cena začala klesat až hluboko pod 100 tisíc. Člověk by se dnes ani nedivil, kdyby se tam některé byty dávali třeba i zadarmo.
Veřejně vyjadřujete pochybnosti o tom, zda první muž města vůbec něco dokáže pro Stovky udělat. Vlastně přímo říkáte, že primátor se situací tam asi moc nenadělá. Proč jste se na něj tedy vůbec obracel? Proč jste mu v květnu předal petici?
Nechtěl jsem jenom sedět doma. Chtěl jsem se pokusit s tím špatným něco udělat. Je to výkřik z nouze. Primátor by měl bojovat za město, aby se tohle nedělo a aby tady nebyl za deset let Janov. On – jako primátor – by měl mít tu moc něco s tím udělat. Měl by zkusit problém dotáhnout až do vlády a řešit ho přímo tam.
Předem tedy říkáte, že petice bude neúspěšná…
Petice zahrnuje obrovský ranec problémů, nebojím se říct, že jde o hnůj. Chybí odvaha s tím hnojem něco dělat. Všichni se toho bojí jako čert kříže. Je to strašně horké téma. Kromě toho je spousta ochránců lidských práv i jiných lidí, kteří se těch problémových lidí zastávají, za tím vším stojí Evropská unie. Říká, že jsou poškozována jejich práva. Rozumějte práva těch, kteří je poškozují nám. Diskriminace a kdesi cosi. Přitom je to úplně obráceně. Je to diskriminace naruby, diskriminace slušných lidí. Když jsem četl vyjádření pražských politiků, bylo mi z toho nanic. Nechápu, jak může přijet Pražák a říct, že si to všechno vymýšlíme. Vládní politici a úředníci by se měli nastěhovat k nám do domu, měli v něm bydlet aspoň půl roku, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli, co to všechno obnáší.
Vystupujete neohroženě. Nebojíte se o svoji bezpečnost?
Je to strašně horké téma, výbušné a kdo jej otevírá, je automaticky v ohrožení. Snad všichni se tohoto tématu bojí. I já svým způsobem ano – bojuji sám se sebou. Tím, že na rovinu říkám, že se s nimi nedá žít, ohrožuji sebe i rodinu. Manželka mi nedávno říkala, abych toho už konečně nechal. „Nic už nevyjednávej, proboha!“ Částečně ji chápu. Bojí se lidí, se kterými v lokalitě bydlíme. Cikáni mě dokonce napadli. Stalo se to před třemi měsíci. Chtěli mě zmlátit. Zřejmě to souviselo s tím, že jsem narazil na prodejce drog přímo při akci. V domě byla fronta uchazečů – zájemců o nákup drog.
Proč nevěříte, že se ve Stovkách něco změní k lepšímu?
Těžko to tady někdo vrátí do původního stavu. Těm realitkám, co prodaly byty, těžko někdo něco vrátí. Jestliže byt obsadí rodina nepřizpůsobivých, tak se do něj nikdo „normální“ už nenastěhuje. I kdybychom nějakým způsobem dosáhli toho, že by si společenství vlastníků jednotek sehnalo nějaké peníze a řeklo, ty jsi tady v životě nebydlel, byt jsi koupil neprávem a mělo pravomoc si odkoupit byty zpět, dokážu si představit, že by se barák dostal zpátky. Jakmile ale delší dobu v lokalitě bydlí cikáni, postupem doby je to horší a horší. V Janově se snažili také bojovat. A nic s tím neudělali. Za x let ne.
Proslýchá se, že i vy uvažujete o odstěhování ze Stovek. Je tomu opravdu tak? Nebojíte se kritiky slušných lidí, že jste zběhl od rozdělané práce?
Čím dál tím více slušných lidí se snaží ze Stovek dostat. Je to tam opravdu k nevydržení. Spoluzaměstnanci se mě v práci ptají, proč se neodstěhuji. Nemám představu kam. Snažil bych se v Mostě najít čtvrť, kde je cikánů nejmíň. Nedokážu si představit, že bych se odstěhoval někam jinam. Mostečanem zůstanu. Rozlučku se Stovkami si ale dokážu představit. Je v nich toho čím dál míň, co mě tam ještě drží.
Autor je mostecký novinář, tiskový mluvčí SBD Krušnohor a Sdružení Mostečané Mostu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV