Vážený pane řediteli,

v návaznosti na Váš dopis z 23. září 2019 ve věci přezkumu zadávacího řízení Královéhradeckého kraje „Výběr dopravců pro uzavření smluv o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na území Královéhradeckého kraje" Vám sice děkuji za to, že práci Úřadu tentokrát chválíte, což je značně neobvyklé, nicméně celkově mám k vyznění dopisu značné výhrady.

Především se dopis na jedné straně formálně týká výše uvedené veřejné zakázky Královéhradeckého kraje, avšak na straně druhé se vlastně problematice, kvůli níž bylo zadávací řízení nepravomocně zrušeno, vůbec nevěnujete; zaměřujete se na zcela jiné okolnosti dané veřejné zakázky a rozebíráte oprávněnost vyloučení jednoho z účastníků zadávacího řízení.

Nejprve musím zdůraznit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je mimo jiné orgánem dozoru nad dodržováním zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy posuzuje soulad postupu zadavatele s tímto zákonem. Vyjadřovat se ke konkrétním skutkovým okolnostem a podávat závazný výklad právních předpisů je Úřad oprávněn toliko v rozhodnutí vydaném v průběhu správního řízení, v němž jsou zachována práva dotčených účastníků správního řízení. Považuji za zcela nemístné, když představitel neziskové organizace, jejímž cílem je mimo jiné zajistit transparentní a nestranné postupy ve veřejné správě, napíše, následně zveřejní a široce medializuje dopis, v němž zcela otevřeně předepisuje nestrannému státnímu úřadu, jakým způsobem má v určité věci posoudit důvod vyloučení jednoho z účastníků zadávacího řízení.

Dopis ředitele Transparency International Davida Ondráčka předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petru Rafajovi najdete ZDE.

Přesto si dovolím sdělit jeden poznatek k Vámi předestřené úvaze týkající se důvodů vyloučení z důvodu nesplnění zadávací podmínky týkající se požadavků na jistotu. Obecně je možno říci, že zákon o zadávání veřejných zakázek chápe institut jistoty jako jediný prostředek k zajištění vázanosti účastníka zadávacího řízení nabídkou. Z tohoto pohledu jde tedy o institut pro zadavatele klíčový a je zcela nepřípadné eventuální vady dokladů prokazujících složení jistoty přirovnávat k ryze formálním nedostatkům nabídek. Zdůrazňuji, že z výše uvedeného však nelze dovozovat a předjímat případný výsledek správních řízení, která jsou nebo budou Úřadem v této věci vedena.

Stejně tak mi přijdou nepřípadné spekulace o údajném provázání administrátora veřejných zakázek s jedním z dodavatelů, které se má projevovat účelovým vylučováním ostatních dodavatelů ucházejících se o veřejnou zakázku. Dle mého názoru přitom nelze bez dalšího považovat za podezřelé, pokud některá advokátní kancelář pravidelně administruje veřejné zakázky na určitý druh služeb a těchto zakázek se současně účastní společnost, jež dané služby poskytuje. Hovoří to mnohem spíše o podnikatelském zaměření a specializaci těchto subjektů, než o údajném nelegálním jednání. Rovněž vylučování účastníků zadávacího řízení zadavatelem prostřednictvím určitého administrátora nelze a priori považovat za účelové, s tím, že jde o zajištění vítězství konkrétního dodavatele. Vyloučení účastníka, který nesplňuje požadavky zákona, potažmo zadavatele, je zákonem předpokládaným institutem. Zadavatel by se naopak mohl dopustit porušení zákona, pokud by účastníka zadávacího řízení nesplňujícího všechny požadavky v soutěži o zakázku ponechal.

Jestliže však disponujete konkrétními důkazy o možném nezákonném jednání některého z administrátorů veřejných zakázek, měl byste na ně upozornit dotčeného zadavatele a především orgány činné v trestním řízení. V tomto ohledu zdůrazňuji, že Úřad nevedl žádné správní řízení ani neobdržel podnět, kde by kterýkoliv z dodavatelů uplatnil námitku střetu zájmů vůči Vámi konkretizovaným subjektům.

V kontextu Vámi předložené argumentace týkající se možného střetu zájmů mezi administrátorem a dodavatelem v návaznosti na Vámi uváděné případy (Česká Lípa, IDS JmK, Liberecký kraj), kdy mělo údajně k účelovému vyloučení dojít, podotýkám, že Úřad nedohledal, že by rozhodoval o zákonnosti vyloučení některého z účastníků zadávacího řízení (při administraci veřejné zakázky Vámi uváděným administrátorem) na autobusovou dopravu za situace, kdy by se díky tomuto vyloučení stala následně vybraným dodavatelem Vámi uváděná dopravní společnost. K této situaci dochází až nyní v případě veřejné zakázky „Výběr dopravců pro uzavření smluv o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě na území Královéhradeckého kraje".

Co se týče Vámi naznačované podjatosti některých členů mé rozkladové komise, kteří současně působí jako administrátoři veřejných zakázek, pak jakoukoliv možnost ovlivňování druhostupňového rozhodování zcela vylučuji. Případy jsou jednotlivým rozkladovým komisím pro veřejné zakázky přidělovány dle pořadí, v němž jsou doručovány rozklady. Nelze proto nijak dopředu předvídat, ke které ze tří rozkladových komisí rozklad připadne. Dále všichni členové rozkladových komisí mají povinnost oznámit před jednáním svou možnou podjatost, jestliže je projednáván případ, v němž jsou jakýmkoliv způsobem zainteresováni. Nepřichází proto v úvahu, aby se člen rozkladové komise účastnil jednání o případu, v němž působil jako administrátor. Tato povinnost je striktně všemi členy rozkladových komisí dodržována. A konečně, rozkladová komise se na svém stanovisku usnáší na základě kolektivního hlasování všech přítomných členů, hlas jednoho člena proto nemůže mít převažující vliv na výsledek hlasování, přičemž ale stále platí, že podjatý člen se jednání nesmí účastnit vůbec.

Celkově mi uchází, co mělo být smyslem Vašeho dopisu. K samotnému předmětu správního řízení o veřejné zakázce Královéhradeckého kraje, tedy nastavení hodnotících kritérií, se vůbec nevyjadřujete, namísto toho předkládáte směsici nedostatečně podložených domněnek. Vaši argumentaci považuji za účelovou a pouze se ptám, komu má sloužit. Větší zákonnosti veřejného zadávání v České republice podle mého soudu nikoliv.

Mohu Vás nicméně ujistit, že i v tomto případě se bude stejně jako u všech správních řízení projednávaných Úřadem rozhodovat pouze na základě platných právních předpisů a skutkového stavu daného případu. K jakýmkoliv snahám o možné ovlivňování, ať už ze strany zadavatelů, dodavatelů nebo také neziskových organizací, Úřad při svém rozhodování nemůže a také nebude přihlížet.

S pozdravem

Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže