V čem je jádro sporu a jaké neblahé důsledky může tento vyvolat? Tak jako většina ekonomik vyspělého světa, i USA se snaží řešit problém nadměrné veřejné zadluženosti a nastolení pravidel fiskální disciplíny. Nástrojem posílení fiskální disciplíny je v USA dluhový strop, který striktně limituje objem prostředků, jež si může vláda vypůjčit prostřednictvím státních dluhopisů. Demokraté jej chtějí navýšit (zejména kvůli realizaci nezbytných kroků zdravotnické reformy), republikáni důsledně lpí na jeho dodržení, což je sice principiálně správně, prakticky a krátkodobě to však může přinést horké chvilky.

Pokud se USA dostanou do stavu, v důsledku nemožnosti si vypůjčit, že nebudou s to uhradit své závazky, nastanou dvě nedobré situace. Za prvé, investorům, kteří s těmito penězi počítají, budou chybět (do konce měsíce je tato částka odhadována na 25 mld. USD) a budou si je muset opatřit jinde či se bez nich obejít. Což stlačí koupěschopnou i investiční poptávku. Kdyby se problém táhl dále, paralýza poptávky pak úměrně tomu poroste. Vzhledem k tomu, že držiteli amerických obligací jsou přímo či zprostředkovaně subjekty z celého světa, i dopady jsou očekávatelné nejen v rámci americké ekonomiky.

Za ještě významnější negativní dopad je však považován důsledek případné americké insolvence na výši úrokových sazeb a vývoj amerického dolaru. Nárůst úrokových sazeb může ohrozit křehké oživování. Znehodnocení kursu americké měny může ovlivnit návratnost dolarových investic po celém světě. Americké státní dluhopisy jsou považovány za nejjistější investiční instrument, který by tak mohl pozbýt své nejlepší reputace. Kombinace těchto faktorů by mohla vést nejen ke zhoršené pozici americké ekonomiky, ale vzhledem k její stávající dominanci i k dalšímu narušení stability globálního finančního trhu.

Petr Zahradník
hlavní ekonom Conseq Investment Management a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
Vyšlo v časopise Finanční management