Ale pojďme pěkně popořádku sadou neradostně se tvářících čísel. Z nich byl relativně nejlichotivější výsledek zahraničního obchodu. I u něj jsme však zvyklí na jiné hodnoty měsíční bilance, než na schodek ve výši 1,5 mld. Kč. Letní měsíce bývají v zahraničním obchodě tradičně méně hojné a v loňském roce byl obdobný deficit vykázán za srpen.

Navíc tento výsledek nezměnil nic na tom, že i pro rok 2016 má zahraniční obchod zatím namířeno k dosažení rekordního přebytku. Ten dosavadní za prvních sedm letošních měsíců dosáhl na 132,0 mld. Kč. Klíčovým faktorem červencového výsledku byl jednorázový výpadek vývozu automobilového průmyslu (bez něj bychom hovořili o přebytku přibližně 10 mld. Kč).

Tento faktor se primárně promítl v průmyslové výrobě, jež v červenci vykázala pokles o 14,1 % meziročně, tedy v rozsahu, který nebyl obvyklý ani v čase krize. Pokud však produkce klíčových páteřních odvětví českého průmyslu vlivem sezónních faktorů a celozávodních dovolených poklesne o více než třetinu v automobilovém průmyslu a o téměř 15 % meziročně ve strojírenství a elektrotechnice, nelze vskutku čekat zázrak.

Červencový výsledek průmyslové výroby tak považujme za nešťastnou jednorázovou anomálii, z níž by se měl průmysl vymanit hned v následujících měsících.

To však bohužel nelze říci o stavebnictví s meziročním propadem 16,3 %. Na tomto místě bychom se však museli opakovat, pokud bychom měli identifikovat příčiny tohoto vývoje, jež po celý letošní rok zůstávají v zásadě stejné. Takže jen aktualizujme čísla: pozemní stavitelství pokleslo o 12,3 % a inženýrské pak o 23,4 % meziročně.

Petr Zahradník
poradce prezidenta Hospodářské komory a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)