Zamítnutí dokumentu europoslanci znamená, že v Evropské unii nemůže smlouva vstoupit v platnost. Proti přijetí smlouvy ACTA podle tiskového odboru EP hlasovalo 478 poslanců, 39 bylo pro a 165 se zdrželo hlasování. Podle obhájců by smlouva ACTA zamezila počítačovému pirátství, nelegálnímu kopírování či přílivu padělaného zboží na evropské trhy. Odpůrci však tvrdí, že dokument naruší svobodu na internetu a volný přístup k informacím. 

Dohoda ACTA vyvolala ve světě včetně Česka už v zimě řadu protestů, česká vláda po nich ratifikaci smlouvy pozastavila. Místopředseda České pirátské strany Mikuláš Ferjenčík rozhodnutí Evropského parlamentu přivítal. "Jsme rádi, že v Evropské unii zbývá ještě nějaká demokracie a že Evropský parlament velmi silně reflektoval odpor veřejnosti ke smlouvě ACTA." 

Naopak zástupci autorů vnímají zamítnutí smlouvy jako neúspěšný krok na cestě, která musí pokračovat. "Když byla zamítnuta, tak pravděpodobně měla být zamítnuta, ale myslím, že třeba v celé ČR ji četli maximálně jeden, dva lidi," řekl ČTK šéf Asociace producentů v audiovizi a režisér Jan Svěrák. Sám je přesvědčen o tom, že musí vzniknout nějaká podobná smlouva. Je třeba dát najevo tvůrcům, že mohou vznikat nové filmy a jejich autoři za ně dostanou zaplaceno, uvedl. Připomněl, že hudební průmysl se s nástupem internetu musel vyrovnat, bude to muset učinit i průmysl filmový. Zatím je jednodušší šířit filmy ilegálně než legálně, protože v případě legální distribuce je třeba uzavřít smlouvy se všemi producenty děl, která chce daný server nabízet. Musí vzniknout nějaká platforma, která "dohoní" internet, soudí známý český režisér. 

"Ze smlouvy se stalo politikum," řekla dnes ředitelka české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI Petra Žikovská. Zamítnutím smlouvy se ale podle ní nic nemění na ostatních záměrech. "Pro nás je důležitá směrnice o vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, která platí. Je však nedostačující v oblasti internetu, proto Evropská komise navrhuje její revizi," dodala. 

Stanoviska obou citovaných obhájců ACTA sice jasně vyjadřují zájmy jimi reprezentovaných socioprofesních skupin, zejména tvůrců a distributorů audiovizuální zábavy, kteří reálně jsou znevýhodňováni pirátským sdílením dat na internetu. Zapomínají však dodat další velmi důležité souvislosti.  

Především: digitální kopírování je namnoze jen reakcí na kartelové chování distributorů digitální zábavy, kteří před necelými 20 lety odstartovali nehoráznou cenovou politiku, nadsadili ceny zvukových i obrazových nosičů na mnohonásobek reálu, a tak se vlastně sami odřízli od koupěschopného zákazníka. Možná, že právě toto nesmyslné a protitržní chování digitální rozmach jen uspíšilo, samozřejmě v těsné souvislosti s rozvojem technologií. 

Ale v debatě o nepřijetí ACTA zaniká ještě jedna okolnost. Podle ACTA měly represivní orgány zúčastněných zemí dostat do ruky mnohem silnější klacek v podobě vstupu do soukromí uživatelů digitálních obsahů. Často se připomínal primitivní , ale názorný příklad: pokud letíte letadlem do zahraničí, mohli vás podle ACTA příslušníci letištní policie prolustrovat, zda nevlastníte nelegálně získané digitální obsahy, například hudbu v mp3 přehrávači či notebooku. V praxi by to vypadalo tak, že byste de facto přišli o všechny nosiče, které umožňují sdílení těchto obsahů, protože byste nikdy nemohli prokázat do posledního detailu legálnost nabytí oněch obsahů – nikdo s sebou přece nenosí do letadla paragony od každého cédéčka, které si koupil v obchodě.  

Důsledkem i takovéto zdánlivé lapálie by bylo otevření stavidel fízlovací represe, umožnění vstupu do soukromí způsobem, který je neslučitelný s demokracií, jak jsme ji až dosud chápali. Když k tomu připojíme nedávno schválený šmírovací zákon, který předepisuje provozovatelům internetových sítí a poskytovatelům připojení povinnost ukládat údaje o svých klientech a uživatelích webu, je to zrození Velkého bratra v přímém přenosu. 

Je zvláštní, jak vágně na odmítnutí ACVTA reagovaly české vládní elity. Premiér Petr Nečas poznamenal, že krok není překvapivý a nezbývá než jej respektovat. Ministr průmyslu Martin Kuba jej doplnil, že rozhodnutí EP nemá jakýkoliv dopad do českého právního řádu. Jak uvedla ČTK, ministr Kuba řekl: "Já byl od začátku zdrženlivý a říkal jsem: Vyčkejme, jaký ten vývoj bude. Ukázalo se, že jsme byli zdrženliví velmi rozumně."  

Pro ČR se tak nic nemění, ACTA měla pro Česko podle Kuby smysl pouze v momentu ochrany českého vývozu mimo EU. "Tam jde o to hledat model ochrany duševních práv v oblasti internetu," poznamenal ministr. "Krteček by hlasoval pro ACTA," doplnil jej s úsměvem Nečas. To je vskutku pozoruhodná forma znevážení tak zásadního problému, jaký před celé demokratické uspořádání moderní civilizace postavila právě navržená úmluva ACTA. A můžeme se jen dohadovat, zda toto znevážení pochází z nevědomosti, či je výslednicí nějakého skrytého záměru.

Publikováno se souhlasem vydavatele.