Dnes přinášíme méně známý text, recenzi T.G.Masaryka na Hitlerův Můj boj. Bylo to pět let před Mnichovem, ale už se z té nacistické bible dalo vyčíst, co nás bude čekat.

30. dubna 1933, tedy krátce po Hitlerově nástupu k moci, uveřejnil německy psaný nedělní Prager Presse rozsáhlou kritickou analýzu Hitlerova stěžejního díla Mein Kampf. Jako autor byl podepsán jistý V.S. Byl to pseudonym. Nešlo o nikoho jiného než o prezidenta T.G. Masaryka. Při četbě Masarykova textu si uvědomíte několik faktů: Předně TGM myslel velice metodicky, analyticky a racionálně. Jeho soudy o jednotlivých pasážích či tématech Hitlerovy knihy jsou předkládány formou velmi přehledně „inventarizační“, doplňovanou o konsekventní informace a fakta z přilehlých oblastí – historie, filosofie, kultury, politiky. Druhou věcí, kterou nemůžete přehlédnout, je to, že Masaryk Hitlera ani na okamžik nepodceňoval. Upozorňoval sice na intelektuální chabost, častou nesourodost autora i jeho knihy, ale to neznamená, že by byť na okamžik pochyboval o Hitlerově vůli a schopnosti všechna ta zvěrstva popsaná v Mein Kampf uvést do života. Což se vzápětí stalo. Hitler naplnil svými činy každou literu své knihy. Nevyšel mu z těch všech jediný plán: konečné vítězství nacismu, Naštěstí.

Je vždy lepší číst dílo an sich, než jen jeho reflexi od jiného autora. Na druhou stranu – Mein Kampf je v českém překladu k dispozici už dlouho a kdo chce, už se s ním mohl seznámit. Přetištění Masarykovy obsáhlé recenze na Hitlerovu knihu ovšem není jen svědectvím o knize samé, nýbrž i o T. G. M. Či dokonce především o něm.

Neznámá Masarykova recenze Hitlerovy knihy Mein Kampf

Posudek Hitlerovy práce (Mein Kampf von Adolf Hitler, dva svazky v jed nom, nezkrácené vydání sedmé 1931, Verlag Eger-Mnichov) není v přítomné době bez nebezpečí; přesto chceme se pokusit předložit čtenářům Prager Presse čistě literární zhodnocení této zajímavé knihy. Je to Hitlerův program strany a politicky myšleno i psáno. Přesto se Hitler pokusil svůj program zdůvodnit jako politický výraz nového názoru historicko-filozoficky a sociologicky. To umožňuje literární referát a kritiku nejdůležitějších vědeckých tezí. Hitler sám zdůrazňuje svoji zálibu pro dějiny, které právem pojímá jako magistra vitae (učitelku života).

První svazek je nazván: Zúčtování, tj. politické zúčtování s politickými a teoretickými protivníky, druhý pak popisuje národněsocialistické hnutí. Toto rozdělení není všude přesně provedeno, neboť i v druhém díle jsou mnohé teoretické a všeobecně politické úvahy, jako např. o významu řeči v politice oproti psanému projevu apod. Naopak v prvním díle jsou i politické úvahy.