Reaguji v co největší stručnosti na článek nazvaný Kdo jsi bez viny, hoď kamenem po Doll, Kitten a Brynn, lesbickém triu, což je k přečtení ZDE. S výchovou dětí gayi a lesbami nesouhlasím, domnívám se, že ideální právo dítěte znát vlastní rodiče a vyrůstat s nimi nemůže být zpochybněno. Dítě si přece nemůže vybrat, nemělo by být diskriminováno, má svá práva. Svědectví dětí, které vyrůstaly s lesbami nebo gayi, existují. Z toho, co jsem četla já, jde většinou o negativní zkušenosti, které neplynou z charakterových vlastností dospělých, kteří o ně pečovali, ale z absence standardního mužského nebo ženského chování v rodině. Děti jsou tak o povaze přirozeného světa znejišťovány a zmateny. Stát dává jisté výhody manželství, ale dělá to proto, že jde o prostředí, kde biologickým způsobem vznikají děti. Jistěže život přináší různé situace, ale manželství muže a ženy dává šanci pro optimální rozvoj dítěte, a proto by mělo mít prioritu. Největší nebezpečí však hrozí u adopcí.

Tradiční páry se k adopci nedostanou

Umožní-li se homosexuálům legální adopce, rozvine se kšeftování s dětmi. Jsem rozhodně proti tomu! Musím použít slangové slovo kšeftování, protože pojem obchodování vyvolává zdání normality. Stane-li se tak, půjde o velmi výnosný byznys. Bude to mít širší důsledky, než si někteří lidé mohou představit. Tradiční páry, usilující o adopci, se k takovému dítěti nemusí vůbec dostat, protože vše bude o penězích (gayové jsou často dobře zaopatřeni) a o privilegovaných menšinách. Poznávám v tom dnešní neomarxistickou politiku, tak jak ji prosazuje Evropská unie a mnohé naše politické strany, ať už jsou ve vládě, nebo v opozici. Dojde k upřednostňování těch, kdo mají peníze, a nespravedlivému zvýhodňování „utlačovaných menšin,“ mám-li se vyjádřit natvrdo. Kromě kasty „nedotknutelných“ migrantů tak časem vznikne i dvojí metr v případě adopcí. Která skupina bude na úkor majority zvýhodňována v dalším plánu?