O tyto chudé by se měly dle vládního návrhu postarat obce. Ty však s ničím takovým nepočítají. Druhá změna se týká příspěvku na bydlení a může způsobit kolaps Úřadů práce. Dle Platformy pro sociální bydlení jde o nejrizikovější reformu desetiletí, která přivede tisíce lidí do neřešitelné situace.

Před třemi měsíci vláda v demisi zadala přípravu nové reformy dávek na bydlení, jejímž cílem mělo být dle úředního dokumentu „omezit nadužívání dávek na bydlení“. Nyní se chystá rozhodnout o jejich přijetí, konkrétně o změně zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi a změně metodiky Úřadu práce. Narychlo připravená úprava se však setkává s odporem měst, poslanců a poslankyň, i odborné veřejnosti. Není dle nich kvalitní a povede k vyšším nákladům než úsporám, pro které nejsou žádná data.

„Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová připravila nejrizikovější reformu desetiletí – hrozí naprostý kolaps měst i Úřadů práce. Navrhuje, aby se dávky vyplácené lidem na ubytovnách zmenšily na polovinu. Jejich záměrem je ubytovny uzavřít a jejich ubytované hodit na města, která se o ně mají postarat. Ale i ta nejmotivovanější města s velkým bytovým fondem to nemohou zvládnout. Například Brno chce vlastními silami zabydlet všechny rodiny s dětmi v bytové nouzi a zvládnout to má za 7 let. Obce by však měly podle vlády zabydlet domácnosti z ubytoven do příštího léta. Tisíce rodin se mohou ocitnout na ulici a až 3 000 dětí v dětských domovech, “ říká ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Podle dat z roku 2016 žilo skoro 44 000 domácností pobírajících doplatek na bydlení v bytech, přes 12 000 na ubytovnách. Těm má reforma podporu nyní omezit na 60 % nákladů. Chudým žijících v komerčním bytě pak bude vypočítávat dávku podle nájmů v bytech městských, dojde tak k další mezeře mezi reálnými náklady a státní podporou. Vedle toho vláda chystá i změnu tzv. příspěvku na bydlení, který pobírá zhruba 215 000 domácností. Vláda u jeho příjemců plánuje zavést přísnější testování příjmů a nové testování majetku, a to bez jakékoliv podrobnější analýzy důvodů a dopadů změn.

Proti připravované reformě se postavila například poslankyně Olga Richterová (Piráti) nebo senátorka Renata Chmelová (nestr. za KDU-ČSL), či starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě). „Nejde o kvalitní návrh. Výsledkem bude reforma, která destabilizuje jediný pilíř podpory dostupného bydlení a tím desítky až stovky tisíc domácností. Reforma navíc k tomu přináší celou řadu nových povinností pro Úřady práce. Buď bude potřeba armáda nových úředníků, nebo můžeme čekat kolaps,” uvedla Richterová. „Navrhované snížení pravděpodobně vůbec nevykompenzuje nové náklady na administrativu, až 800 zaměstnanců Úřadu práce,“ dodává Lesák.

Již teď kolabuje v Praze vyplácení příspěvků na bydlení, protože Úřady práce nezvládají administrativní zátěž, kterou přinesla předchozí novela. Lidem jsou příspěvky vypláceny i s tříměsíčním zpožděním a ti se dostávají do neřešitelné situace, protože jim nezbývají prostředky na živobytí. Bylo by velkou chybou reformu přijmout,” sdělila senátorka Chmelová.

Změna zákona a metodiky se výrazně dotkne českých měst a obcí. S úpravami nesouhlasí ani Jan Čižinský, starosta Prahy 7 a kandidát na primátora PRAHA SOBĚ, který k tématu svolává mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny: „Od těchto změn je třeba ustoupit, jsou překotné a nejsou v souladu s ostatními plány vlády v demisi: sjednocením dávek do jedné a přípravou zákona o sociálním bydlení. Ve chvíli, kdy vláda slíbila připravovat legislativu, která by měla snižovat počty lidí v bytové nouzi, není možné navrhovat změny, které naopak zvýší počet lidí v bytové nouzi o desetitisíce, a to vše na úkor obcí.”