Česká vláda v demisi, tedy bez důvěry Poslanecké sněmovny PČR, se za potlesku pravice postavila do řady podporovatelů této agrese. Je příznačné, že dnes tato Babišova vláda v demisi naší parlamentní pravici nevadí! Přitom učinila také nezvratné rozhodnutí.

Americký útok je porušením mezinárodního práva a útokem na suverenitu Sýrie. Dokonce se tak stalo krátce před příchodem inspektorů OPCW, kteří měli vyšetřit, kdo stojí za nedávným chemickým útokem. NATO si osvojuje řešení světových problémů válečnými hrozbami, nebo dokonce přímo zbraněmi. My Češi máme své zkušenosti s agresory.

Byli jsme velcí snílkové, když jsme uvěřili slibům států NATO, že po rozpuštění Varšavské smlouvy zavládne v Evropě a na celém světě mír. Dnes můžeme buď mlčet, nebo dělat, že se nic nestalo, nebo jít v houfech na náměstí, mávat US vlajkou a volat „Ať žije válka“.

Včera dopoledne jsem byl na Václavském náměstí. Hledal jsem ty jásající davy, nikdo tam ale nejásal… V minulých dnech jich tam byly tisíce, protestovali… Včera se tam nikdo neradoval. Žádné volání slávy, žádné hurá, žádné mávání praporky, žádní řečníci pod sv. Václavem, jako by se nás ta válka netýkala…

Vzpomněl jsem si na toho hrdinného vojáka Švejka, také on na vozíčku s berlemi marně hledal jásající davy na podporu válečného manifestu rakouského mocnáře. Zůstal sám…